3 min

Neschopnost a banální chyba zničily sovětskou misi na Měsíc. Kreml drahé selhání léta tajil

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Sovětská sonda Kosmos 60 měla v roce 1965 přistát na Měsíci. Kvůli banální poruše transformátoru ale uvízla na oběžné dráze a Kreml misi narychlo utajil.

Sonda Kosmos 60

Zdroj: FOTO:NASA / Pline, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

12. března 1965 odstartovala z kazašského kosmodromu raketa, která nesla naději na první měkké přistání na lunárním povrchu. Místo triumfu však mise Kosmos 60 skončila jako další bezejmenný záznam v katalogu oběžnic Země. Sovětský svaz tehdy pečlivě maskoval každý nezdar, aby v rozběhnutém vesmírném závodě neztratil tvář před americkou konkurencí.

Ambice v utajení

Sovětští inženýři pod vedením Sergeje Koroljova připravili v březnu 1965 další pokus o pokoření měsíčního povrchu, tentokrát s konstrukčním označením E-6. Raketa Molniya-L vynesla náklad na nízkou oběžnou dráhu a vše nasvědčovalo rutinnímu průběhu operace. Hlavním úkolem automatu bylo dosednout do oblasti Oceánu bouří a odeslat první detailní snímky šedé pustiny. Namísto zážehu směrem k Měsíci však stroj zůstal uvězněn v gravitačním sevření naší planety a stal se pouhým pozorovatelem pozemských mraků.

Selhání čtvrtého stupně

Problém nastal v okamžiku, kdy měl čtvrtý stupeň rakety, známý jako blok L, znovu nastartovat a poslat sondu na translunární dráhu. Selhal palubní systém řízení, konkrétně transformátor v elektrickém obvodu, což definitivně znemožnilo zapálení motoru. Kosmos 60 se proměnil v kus drahého šrotu, který v pravidelných intervalech obletěl Zemi jednou za 89 minut. Astronomové na Západě díky radarovému sledování rychle pochopili, že jde o další z řady nepovedených pokusů o cestu k našemu souputníkovi.

Mlčení moskevského rozhlasu

Sovětská informační politika té doby pracovala s jednoduchým mechanismem popírání reality. Jakmile bylo jasné, že sonda neopustí oběžnou dráhu, dostala generické jméno Kosmos 60, pod kterým se schovávala vědecká bádání i naprosté omyly. Veřejnost se tak oficiální cestou o lunárních ambicích tohoto konkrétního startu nikdy nedozvěděla. Tisková agentura TASS vydala stručnou zprávu o úspěšném vypuštění družice pro výzkum horních vrstev atmosféry a tím celá věc pro sovětského občana skončila.

Tento kamuflážní systém umožňoval Sovětům udržovat auru neomylnosti a technologické převahy nad Spojenými státy. Sonda Kosmos 60 ve skutečnosti pomalu klesala a třela se o řídké zbytky plynů nad Zemí. Její existence skončila 17. března 1965, kdy při nekontrolovaném sestupu shořela v hustších vrstvách atmosféry. Z ambiciózního projektu zbylo jen pár záznamů v archivech a několik nejasných stop na monitorech západních sledovacích stanic.

Technologická slepá ulička

Konstrukční kancelář OKB-1 čelila v polovině 60. let obrovskému tlaku na rychlost dodávek nových strojů. Spěch se odrážel v poruchovosti elektroniky a nedostatečném testování kritických komponentů v simulovaných podmínkách vakua. Model E-6, který tvořil základ pro Kosmos 60, trpěl chronickými potížemi s orientačními čidly i pohonnými jednotkami. Každá havárie nutila techniky k improvizacím, které se v drsném prostředí vesmíru málokdy vyplatily a často vedly k dalším komplikacím.

Inženýr Boris Čertok ve svých pozdějších vzpomínkách popsal atmosféru v řídicím středisku jako směs únavy a tichého odevzdání. Vědci věděli, že transformátorová porucha byla banální chybou, které šlo při lepším zajištění kontroly kvality ve výrobním závodě snadno předejít. Sovětský lunární program se tehdy potácel mezi geniálními nápady jednotlivců a systémovou neschopností zajistit spolehlivou výrobu sériových dílů. Tato schizofrenie provázela sovětské pokusy o dobytí Měsíce až do jejich definitivního ukončení v 70. letech.

Dnešní pohled na události z března 1965 odhaluje kapitolu dějin, kde se vědecký pokrok mísil s agresivní politickou propagandou. Byla to doba, v níž se neúspěchy jednoduše přejmenovaly a zmizely z oficiálních kronik, aby nenarušily obraz dokonalého systému. Současné vesmírné mise disponují nesrovnatelně lepším vybavením, ale základní výzva zůstává stejná. Opustit bezpečí oběžné dráhy vyžaduje preciznost, kterou tehdejší sovětský průmysl nedokázal v kritických vteřinách letu zajistit.

Další články na téma vesmír.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (heasarc.gsfc.nasa.gov, nasa.gov).

Reklama

Další články z kroniQa

Návrat z hospody k zamčeným dveřím skončil vraždou rodiny. Záchvat vzteku udělal ze Svitka posledního popraveného u nás

Sedmnáctiletá Barbora zmizela v létě 1989. Po půl roce našli její ostatky a zvláštní stopu z místní továrny

Případ ztracené studentky Barbory Dymákové začal o prázdninách 1989. Ostatky zabalené v průmyslové fólii...

Úlet 72: Matka propašovala pistoli v zavinovačce svého syna. O pár minut později zazněla rána v kokpitu

Skupina mladých lidí se v létě 1972 během akce Úlet 72 pokusila uprchnout za hranice uneseným letadlem....

Zámečník ze Zábřehu zmizel na třicet let v Arktidě a stal se náčelníkem Eskymáků. Doma jeho příběhu nevěřili

Jan Eskymo Welzl opustil rodnou Moravu a stal se respektovaným náčelníkem domorodců v Arktidě. Jeho...

Chlystové a jejich tajné noční tance a bičování. Odhalená pravda o ruské sektě

Chlystové byli křesťanskou sektou, která působila v Rusku od 17. století. Věřící odmítali oficiální církev...

Tento článek byl publikován ze zdrojů kroniQa

Web nabízí aktuální články z oblasti moderních technologií, vědy, společnosti i životního stylu. Obsah kombinuje praktické tipy s přehledy trendů a novinek, které ovlivňují každodenní život – od digitálních inovací přes zdraví až po kuriozity ze světa. Články jsou psané srozumitelně a přístupně,...

Neschopnost a banální chyba zničily sovětskou misi na Měsíc. Kreml drahé selhání léta tajil

„Nejdivnější, to se úplně nedělá.“ Noskovou zaskočilo rozhodnutí v klíčový moment

„Ať už mi dá pokoj!“ Dopita po vítězství nad Soukupem promluvil o jejich válce

Aktualizace předpovědi. Bouřky zasáhnou jen část republiky

Wericha vídala v trenkách, on ji učil jíst příborem. Milena Dvorská zemřela osamocená těsně před svátky

Starověký Egypt, jak jsme si ho vymysleli: 10 mýtů, které moderní archeologie rozmetala