Do salátu, na gril, do lečo nebo jen tak ke svačině. Paprika patří k zelenině, kterou většina domácností kupuje skoro při každém větším nákupu. Málokdo přitom tuší, že právě ona bývá jedním z nejvíce chemicky ošetřených druhů, které v obchodě najdete. A na rozdíl od pomeranče nebo banánu u ní slupku neoloupete.
Proč paprika drží nelichotivý rekord Paprika patří mezi takzvanou plodovou zeleninu a zrovna u téhle skupiny se rezidua postřiků objevují nejběžněji a v nejvyšších naměřených hodnotách. Státní zdravotní ústav ji spolu s rajčaty a lilkem řadí mezi druhy, u kterých inspektoři nejčastěji narazí na překročené limity.
Vysvětlení je docela prozaické. Paprika roste dlouho, láká škůdce i plísně a pěstitelé ji během sezony ošetřují opakovaně. Nelichotivé prvenství jí přisoudila i evropská monitorovací data z roku 2019. Laboratoře tehdy ve sladké paprice zachytily hned třicet různých účinných látek, a to z více než tří set přípravků povolených na unijním trhu.
Přečtěte si také: Zapomeňte na sáčkový čaj. Odborníci označili 1 nejlepší způsob, jak z bylinek dostat všechnu chuť
Chemii z papriky jen tak nespláchnete Postřiky se dělí na dva druhy. Ty povrchové zůstávají na slupce a velkou část z nich vodou opravdu smyjete. Horší jsou systémové látky, které rostlina vtáhne dovnitř a rozvede do dužniny, takže je z plodu žádné mytí nedostane.
Voda spláchne z papriky jen povrchové postřiky, systémové látky vtažené do dužniny v plodu zůstávají. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. Rozdíl mezi oběma typy shrnuje následující tabulka:
Typ postřiku Kde na paprice zůstává Smyje ho voda? Povrchové na slupce ano, velkou část smyjete Systémové v dužnině, kam je rostlina vtáhne ne, mytí ho z plodu nedostane
U papriky je tenhle problém o to větší, že ji jíme celou i se slupkou. Pomeranče nebo banánu se většiny postřiku zbavíte tím, že sloupnete slupku. Paprika nic takového nedovolí, protože u ní jíte právě tu vrstvu, na které chemie ulpěla. Podle Státního zdravotního ústavu se navíc právě v paprikách objevují i rezidua s vyšší akutní toxicitou.
Přečtěte si také: Tenhle kuchyňský nástroj na krájení zelí měla ve sklepě každá rodina. Dnes za něj sběratelé dávají až 3 000 Kč
A často nejde o jedinou látku. Evropský úřad pro bezpečnost potravin opakovaně upozorňuje, že zhruba čtvrtina zeleniny a ovoce nese hned několik pesticidů najednou, přičemž jejich společné působení zatím není úplně prozkoumané.
Když se do toho vloží inspekce Že nejde o teoretické riziko, ukázala kontrola ze září 2024. Státní zemědělská a potravinářská inspekce tehdy stáhla z prodeje bílou papriku dovezenou z Albánie a rovnou ji označila za nebezpečnou potravinu. Vzorek totiž obsahoval dvě nebezpečně vysoké dávky pesticidů.
Látka formetanate překročila povolený limit dvanáctkrát, u fungicidu famoxadonu naměřili inspektoři téměř čtyřnásobek. Obě látky přitom ve větším množství škodí játrům, ledvinám i nervové soustavě. Závadná šarže putovala z regálů pryč, ale případ dobře ukazuje, kde je slabé místo. Nejvíc problémů dělá zelenina z dovozu.
Přečtěte si také: Máta a bazalka na okně vydrží až 12 týdnů, když je zaléváte 1 tekutinou z kuchyně
Jak velké je riziko doopravdy Panika by ale byla přehnaná. Drtivá většina papriky i ostatní zeleniny na českém trhu limity v pohodě splňuje. Podle nejnovější evropské zprávy o reziduích prošlo kontrolou přes 98 procent odebraných vzorků a riziko pro zdraví běžného spotřebitele zůstává nízké, stejně jako v předešlých letech.
Háček je právě u zboží ze zemí mimo Evropskou unii. Tam bývá nevyhovujících vzorků výrazně víc a najdou se i stopy látek, které jsou v Evropě dávno zakázané. Proto se u papriky vyplatí sledovat zemi původu a dávat přednost té z Česka nebo od okolních sousedů.
Jak chemii z papriky dostat pryč Úplně bezbranní ale nejste. Zbytky chemie z papriky omezí hned několik postupů:
Přečtěte si také: Ani mouka, ani vejce. Cuketové placky drží pohromadě díky 1 surovině, kterou Řekové přidávají odjakživa
I obyčejné opláchnutí zabere víc, než člověk čeká. Stačí papriku pár desítek sekund podržet pod proudem vody a promnout ji rukou nebo houbičkou. Podle druhu látky takhle z plodu odejde zhruba 40 až 90 procent reziduí. Účinek ještě zvýší teplejší voda nebo krátká lázeň, do které přidáte trochu octa, případně sůl. Pomůže i odkrojit stopku a okolí, kde se rezidua drží nejvíc. Nejnižší zátěž postřiky nabízí bio zelenina nebo vlastní úroda ze zahrádky. Ani bio ovšem nemusí být úplně bez reziduí a rozhodně si připlatíte. Když sáhnete po klasické paprice z obchodu, střídejte alespoň zemi původu a nespoléhejte pořád na tutéž. Zdroje: https://bezpecnostpotravin.cz/rezidua-pesticidu-v-potravinach-v-eu-zustavaji-prevazne-v-souladu-s-limity/, https://www.potravinynapranyri.cz/Detail.aspx?id=200758&lang=cs&design=default&archive=actual&listtype=tiles, https://www.ceskestavby.cz/clanky/tucet-spinavcu-jake-druhy-zeleniny-a-ovoce-jsou-nejvice-promorene-pesticidy-28203.html, https://www.kupi.cz/magazin/clanek/31512-ktere-ovoce-zelenina-se-nejvic-strikaji-pesticidy-seznam, https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/pesticidy/por/pro-uzivatele-por/prednasky-na-tema-por-ruzne/rezidua-pesticidu-v-potravinach/