Video se nejdřív objevilo na telegramovém kanálu brigády Nemesis v září 2026. Širší publikum ho poznalo začátkem října, kdy ho převzal server Defence Express. Hoří na něm tři sovětské radary P-18 Terek a dva radary Kasta. Mezi zasaženými cíli jsou i tři prostředky protivzdušné obrany, které archivovaný záznam kanálu uvádí jako Buk-M1, Buk-M3 a Tor-M2. Všechny cíle zasáhla brigáda v rámci jediné akce.
Který z pěti zničených radarů lovil drony nízko nad zemí
Ukrajinské ministerstvo obrany v březnu 2026 popsalo, co se děje, když radar zmizí. Systém protivzdušné obrany pak neví, odkud cíl letí, v jaké výšce se pohybuje a jak je rychlý. Odpalovací zařízení může zůstat funkční a rakety nabité, bez radarového obrazu ale střílí naslepo, nebo vůbec.
Radar P-18 je starší sovětský systém včasného varování s dosahem kolem 250 kilometrů. Dává jen dvourozměrný obraz, takže přesnou výšku cíle neurčí. Kasta-2E2 je trojrozměrný přehledový radar zaměřený na nízko letící objekty a pokrývá pásmo od 5 do 150 kilometrů. Právě na něm stojí odhalování dronů a střel s plochou dráhou letu. Pro Ukrajinu, jejíž údery z velké části nesou drony, jsou proto dvě zničené Kasty cennější kořistí než trojice P-18, přestože mají menší dosah.
Pět radarů v jednom sektoru ruskou protivzdušnou obranu od Chersonu po Moskvu neshodí, v zasaženém úseku ale vznikne mezera. Je místní a časově omezená, přesto pro obránce velmi nebezpečná. Reakční doba se prodlouží, předávání údajů o cílech se přeruší a otevře se koridor, kterým mohou projít další ukrajinské drony a střely.
Belbek, S-400 a Něbo-M: krymská kampaň měla stejný vzorec
Od léta 2023 Ukrajina systematicky rozebírala ruskou protivzdušnou obranu na Krymu. Kombinovala při tom námořní drony, balistické střely a dalekonosné údery. Zasáhla leteckou základnu Belbek a zničila radar 92N6E patřící k systému S-400. Poškodila také odpalovací zařízení a vyřadila radar Něbo-M.
Analýza Crimea Platform popisuje, jak postupné rozbíjení protivzdušné sítě vytvářelo tlak. Ten nakonec přispěl k tomu, že část Černomořské flotily opustila krymské přístavy.
Nemesis postupuje podle stejného vzorce, jen v jiném prostoru a jinými prostředky. Raketovou kampaň proti celému poloostrovu nahrazují střednědosahové údery dronů. Míří na radary, systémy protivzdušné obrany, komunikační uzly a velitelská stanoviště. Ukrajinské ministerstvo obrany tuto vrstvu výslovně označuje za předpoklad hlubších úderů.
Jednotka, která si připisuje pětinu všech zásahů ruské protivzdušné obrany
Plný název zní 412. brigáda bezpilotních systémů Nemesis. Brigádou je teprve od 1. listopadu 2025, takže starší zprávy o ní píšou jako o praporu nebo pluku. Spadá pod Síly bezpilotních systémů Ukrajiny a prezentuje se jako jednotka schopná zasahovat cíle na zemi, ve vzduchu i na moři.
Profil brigády na webu Sil bezpilotních systémů uvádí, že se Nemesis na podzim 2024 poprvé dostala mezi tři jednotky s nejvíce zásahy ruské protivzdušné obrany. Od podzimu 2024 do zimy 2025 měla podle téhož profilu obstarat pětinu všech takových zásahů na okupovaných územích. Obě čísla pocházejí z prezentace samotné jednotky a nezávislé ověření v dostupných zdrojích chybí. Jde tedy o tvrzení brigády, ne o změřený fakt.
V celkovém součtu ověřených bojových bodů vede jiná jednotka, 414. brigáda „Magyar's Birds“.
Proč Rusku nestačí dovézt náhradní odpalovač
ArmyInform v červnu 2026 popsal doktrínu Sil bezpilotních systémů jako vrstvenou stavbu. Na frontové linii působí FPV drony a v operační hloubce střednědosahové údery na radary a protivzdušnou obranu. Nejdál sahají kampaně hlubokých úderů proti strategickým cílům. Zářijová akce Nemesis patří do prostřední vrstvy. Jediný zásah osmi cílů je taktický úspěch. Metodou se stává teprve opakováním v různých sektorech.
Rusko má vícevrstvou protivzdušnou obranu s moderními systémy S-300 a S-400 i radary Podlet nebo Něbo-U. Náhradní odpalovač ale dokáže přesunout poměrně rychle. Obnovit plnohodnotnou radarovou síť je řádově složitější, protože vyžaduje vycvičenou obsluhu, napojení na velení a sladěné pokrytí. Pokud údery běží v několika sektorech současně, mezery se nestačí zaplňovat.
Česko-ukrajinská dohoda z roku 2024 pamatuje i na drony
Premiér Petr Fiala v září 2025 oznámil vznik koordinační skupiny pro antidronovou ochranu státu. Odkázal přitom na ruské drony, které narušily vzdušný prostor Polska a Rumunska. O měsíc později v Kodani mluvil o Dronové alianci s Ukrajinou a o nutnosti posílit východní hranici Evropy.
Že by se Česko na zářijové operaci Nemesis jakkoli podílelo, veřejně doložené není. Česko-ukrajinská bezpečnostní dohoda z července 2024 ale výslovně počítá se spoluprací v oblasti dronů a elektronického boje.