2 min

Největší slanisko v Česku u Nesytu nově spásají vodní buvoli

Sdílet

Paleta pálavských spásačů se rozšířila o další druh – buvola domácího. Přidává se tak ke klasickým ovcím, kozám, kravkám, ale také koním nebo oslíkům. Pastva buvolů v národní přírodní památce Slanisko u Nesytu probíhá ve spolupráci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a ZOO Sedlec.

O největší slanisko v Česku se nově starají vodní buvoli

Zdroj: AOPK ČR

„Rozmanitost pasených zvířat je důležitá. Každé z nich totiž pase trochu jinak. Roli hraje i jejich chování v době, kdy se nepasou. Ta těžší, jako krávy, koně nebo právě buvoli, jsou ideální tam, kde chceme docílit kromě spásání biomasy také narušení zapojeného drnu. To je právě případ Slaniska u Nesytu. Díky Zoo Sedlec se nám podařilo zajistit adekvátní péči o toto jedinečné místo,“ vysvětluje Pavel Dedek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Buvol domácí (též vodní buvol) je ideálním zvířetem pro péči o mokřady. Je nenáročný, nevybíravý v pastvě a díky svým širokým a silným paznehtům se neboří ani v měkké, vodou nasycené půdě. Mohou se tak pást i v místech, kam by se běžná zvířata neodvážila. A co je pro slanisko mimořádně důležité, rádi a často se válí v bahně. Z rozšlapané a rozválené půdy se lépe odpařuje voda, vynášející s sebou k povrchu i rozpuštěné soli – nezbytnou součást fenoménu vnitrozemských slanisk.

Zdroj | AOPK ČR

Na Slanisku u Nesytu se nyní pasou dvě jalovice a mladý býček. „Pálavští“ buvoli jsou z tzv. karpatské linie, jsou tedy otužilí a bez problémů zvládají běžné středoevropské zimy. Na místě se tak mohou v ohradě pást po celý rok.

Domestikace buvolů začala v Indii a Číně zhruba před 5 tisíciletími. První domestikovaní buvoli přišli do Evropy ve stejné době, kdy na Moravu dorazil Cyril s Metodějem, tedy v 9. století). Během své více než tisíc let trvající evropské anabáze se postupně rozšířili z jižní a jihovýchodní Evropy až do jejího středu. Například v Maďarsku jde o tradiční domácí zvíře.

Slanisko u Nesytu s rozlohou bezmála 7 ha největším slaniskem u nás. Nachází se v těsném sousedství obce Sedlec a navazuje na západní břeh největšího moravského rybníka Nesyt. Kromě solí, uložených v podloží během třetihor, se na „slanosti" půdy v minulosti podílely i zdejší sirné prameny. Na Slanisku u Nesytu roste například žlutě kvetoucí hadí mord maloúborný, hvězdnice panonská, vytvářející koncem léta fialové koberce, jitrocel přímořský se slabě dužnatými listy, nenápadnou kuřinka obroubená, drobná miříkovitá bylina prorostlík nejtenčí, malými bílými kvítky kvetoucí solenka Valerandovu a jednoletá tráva skrytěnka bodlinatá.

Reklama

Další články z Ekolist.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů Ekolist.cz

Články z Ekolist.cz se věnují ochraně přírody, ekologickým tématům, udržitelnosti a dopadům lidské činnosti na životní prostředí. Nabízejí pohled na aktuální dění doma i ve světě – od legislativních změn a vědeckých výzkumů až po problémy spojené s vodou, odpady, zemědělstvím či...

Všechny články tohoto autora