Dřív do Courchevelu létaly i větší linkové spoje – třeba i pro víc než 50 cestujících. Dneska tu operuje jediná komerční aerolinka, a to Alpine Airlines. Courchevel patří k těm nejluxusnějším lyžařským střediskům na světě. A je malebné! Tohle letiště je nejvýš položené a zároveň nejnebezpečnější v Evropě. Prudký svah, žádná světla a všude kolem hory. Francouzský altiport v Courchevelu patří mezi nejnebezpečnější letiště světa. Na přistání je jen jediný pokus.
Vítejte na letišti vedle sjezdovky Půl kilometru na všechno a sklon 18,6 % Vzlétání a přistávání jako extra zážitek Rizikové letiště pro zámožnou klientelu Co musí pilot splňovat, aby tu mohl přistát? I tak se tu dějí nehody… Nejvýš položené letiště a zároveň to nejnebezpečnější letiště v Evropě se vlastně tak nějak nepřekvapivě nachází v Alpách. V těch francouzských. Nejbližším větším městem je Lyon, slabé 3 hodiny jízdy autem směrem na západ, případně Ženeva na sever.
Zároveň je hodnocené jako páté až sedmé nejnebezpečnější na světě a Čechů na něm může přistávat jen pár. Ani tentokrát asi nebudete překvapeni, když vám prozradíme, že jde třeba o mistra letecké akrobacie Romana Kramaříka nebo letce Jiřího Prušu .
Vítejte na letišti vedle sjezdovky Představte si, že letíte přímo mezi štíty Savojských Alp. Kolem vás se rozprostírají zasněžené svahy a vy se s letadlem blížíte k malé asfaltové dráze , která leží ve výšce přes 2 000 m n. m. hned vedle sjezdovky, po níž se prohánějí lyžaři a snowboardisti.
Na první pohled to vypadá, jako by ranvej končila na kraji skalního srázu . Nejde o žádné obyčejné letiště, nýbrž o tzv. altiport (francouzské označení pro horské letiště). A dokázat tu bezpečně přistát, to chce kumšt.
Dřív do Courchevelu létaly i větší linkové spoje – třeba i pro víc než 50 cestujících. Dneska tu operuje jediná komerční aerolinka, a to Alpine Airlines. Půl kilometru na všechno a sklon 18,6 % Altiporty obecně mívají velice krátkou a prudce skloněnou dráhu. Ta v Courchevelu měří jen 537 metrů a její sklon je neuvěřitelných 18,6 % .
Na dráze označené 04/22 navíc platí striktní pravidlo – pro vzlet se používá jen směr 04 z kopce dolů a pro přistání směr 22 do kopce. Prostě si nevyberete, protože přistávat z kopce nebo startovat do kopce je tady nemožné.
Aby toho nebylo málo, letiště nemá žádná přístrojová světla ani naváděcí systémy a místo klasického obdélníkového okruhu se tu létá okruh trojúhelníkový.
Vzlétání a přistávání jako extra zážitek Největším strašákem pro piloty je fakt, že v Courchevelu neexistuje postup pro opakované přistání . Jakmile při přiblížení překročíte určitý bod, musíte dosednout. Okolní horské masivy vás totiž jen tak někam nepustí. Zvednout letadlo a zkusit to podruhé? Neexistuje. Jakmile promarníte jednu šanci, letíte pryč.
Při přistání míří pilot na násep těsně pod prahem dráhy a po dosednutí do svahu nesmí moc ubrat plyn , protože to by letadlo zastavilo v půlce kopce a se samotnou vrtulí už by se nerozjelo.
Při vzlétání z kopce pilotům sice pomáhá gravitace, ale na horizontu je čeká poctivý nápor na nervy . Ve chvíli, kdy přejíždí z rovné stojánky na skloněnou dráhu, se před nimi objeví jen bohapusté prázdno.
Kvůli zlomu dráhy navíc nevidí, jestli se v protisměru nekontrolovaně neblíží jiné přistávající letadlo. A když k tomu připočteme, jak hrozně rychle se může v horách změnit počasí , přijít mlha nebo větrné turbulence , které dokážou zamávat i s těžkým strojem, vychází nám z toho námět na neobyčejné psychologické drama očima pilota.
Rizikové letiště pro zámožnou klientelu Kdybychom zatoužili po lyžování ve Francii v oblasti Savojských Alp a nutně bychom sem potřebovali nejet autem, asi bychom se se svým selským rozumem vydali lovit letenky do Lyonu , odkud bychom se dopravili na vytoužené místo. Jenže takhle to samozřejmě nemá každý.
Courchevel je jedno z nejluxusnějších lyžařských středisek na světě , kam pravidelně míří zámožná klientela a VIP hosti. Na letišti přistávají malé soukromé jety , turbovrtulová letadla ( jako Pilatus PC-12 nebo Cessna Caravan ), případně vrtulníky , které sem transportují bohaté turisty ze Ženevy nebo Chambéry.
Důvody, proč sem přes veškeré riziko létají, jsou dost prozaické – úspora času a absolutní komfort . Návštěvníci se přímo k pětihvězdičkovým hotelům a luxusním chatám dostanou během několika minut od přistání. Moc pěkným bonusem je samozřejmě pohled na hory a štíty kolem, mezi nimiž přistávají. Třeba na Mont Blanc .
Courchevel patří k těm nejluxusnějším lyžařským střediskům na světě. A je malebné! Co musí pilot splňovat, aby tu mohl přistát? Na letišti v Courchevelu nemůže přistát každý náhodně kolemletící pilot. Musí k tomu vlastnit speciální oprávnění , které není jednoduché získat a pak platí jen 6 měsíců od posledního přistání . Delší pauzičku si dát nemůže, jinak by znovu musel absolvovat výcvik s instruktorem.
Tady se můžeme zastavit u výš zmíněného letce. Jen pro představu – Jiří Pruša tu musel v rámci výcviku absolvovat s instruktorem z letecké školy v Chambéry neuvěřitelných 21 vzletů a přistání během jediného dne. Uf.
I tak se tu dějí nehody… Přísný výcvik a bezpečnostní pravidla jsou sice skvělou prevencí, extrémní podmínky v Courchevelu si ale i tak v minulosti vybraly svou daň. Třeba v lednu 2003 došlo po vzletu ke ztrátě výkonu motoru a pilot nouzově přistával v poli . V únoru 2017 havarovalo letadlo po tom, co pilot letěl závěrečných 5 % sestupu pod stanoveným úhlem . V únoru 2019 tu došlo ke dvěma lehkým poraněním , když pilot při přistání ubral plyn moc pozdě a letadlo narazilo do sněhové bariéry.
V srpnu 2021 se letoun zachytil o násep před prahem dráhy, následkem čehož došlo k utržení podvozku. Nekontrolovaně klouzal po dráze ještě 100 metrů a pak vzplál. Při téhle nehodě přišel o život jeden člověk .
Nepovedlo se to tu víckrát, naštěstí ale nejde o nehody, při kterých by přicházely o životy spousty lidí.
Tohle letiště je nejvýš položené a zároveň nejnebezpečnější v Evropě. Měli jste jako pasažéři (nebo piloti!) tu čest s některým z nejnebezpečnějších letišť na světě? Podělte se s námi o své zážitky v diskuzi pod článkem!
Použité zdroje: zdroj 1 , zdroj 2 , zdroj 3 , zdroj 4 , zdroj 5