4 min

Nejhlubší díra na Zemi: lidstvo se snaží dostat k energii ukryté hluboko pod planetou

Sdílet

Dennívýzva

Pod povrchem Země se skrývá energie, která by teoreticky mohla napájet civilizaci po tisíce let. Čím hlouběji se člověk dostává do zemské kůry, tím extrémnější podmínky nachází. Teploty rostou, tlak se mění a horniny začínají připomínat prostředí, které je bližší nitru planety než světu na povrchu.

Zdroj: Šťavnatý příběh - Čeština

Právě tam nyní míří nová generace geotermálních projektů. Některé firmy chtějí vrtat hlouběji než kdykoli předtím — ne kvůli ropě nebo plynu, ale kvůli téměř nevyčerpatelnému zdroji čisté energie. Aby se tam dostaly, plánují použít technologii, která původně vznikala pro výzkum jaderné fúze.

Čím hlouběji, tím větší potenciál

Geotermální energie není novinka. Už dnes se využívá v různých částech světa k vytápění budov nebo výrobě elektřiny. Většina současných systémů ale pracuje relativně mělce a spoléhá na oblasti s přirozeně vysokou geotermální aktivitou — například v okolí sopek nebo tektonických zlomů.

Nový přístup chce jít mnohem dál.

Firmy jako americká společnost Quaise Energy plánují vrtat několik kilometrů hluboko do tzv. basement rocks — extrémně horkých a tvrdých hornin ležících pod běžnými sedimentárními vrstvami. Právě tam se podle vědců skrývá obrovský energetický potenciál.

Problém je, že klasické vrtací technologie v takových podmínkách přestávají fungovat. Teplota a tlak jsou příliš vysoké a mechanické vrtáky by se rychle zničily.

Proto přichází něco, co zní spíš jako technologie z futuristického filmu.

Místo vrtáku mikrovlnný paprsek

Quaise Energy chce používat tzv. millimeter wave drilling — technologii využívající elektromagnetické vlny podobné mikrovlnám. Tyto paprsky mají horninu doslova odpařovat.

Celý princip vznikl při výzkumu jaderné fúze. Vědci zjistili, že stejný typ energie, který dokáže pracovat s extrémně horkým plazmatem ve fúzních reaktorech, by mohl být použit i k pronikání hluboko do zemské kůry.

Místo mechanického vrtání by tedy zařízení vysílalo koncentrovaný energetický paprsek dolů do úzkého otvoru. Hornina by se postupně tavila a měnila v páru a jemný materiál připomínající popel.

Výhoda je zásadní: žádný vrták se fyzicky nedotýká extrémně horkých hornin. Celé citlivé zařízení zůstává na povrchu.

Pokud by technologie fungovala v praxi tak, jak naznačují testy, mohla by otevřít cestu k vrtům hlubokým deset i více kilometrů.

Vědci vytvořili vodní baterii inspirovanou výrobou tofu

Voda, která přestane být vodou

Cílem není jen dostat se hluboko pod zem. Klíčové je dostat se k podmínkám, kde voda přechází do tzv. superkritického stavu.

K tomu dochází při teplotách nad 374 °C a extrémním tlaku. V takové chvíli už není možné jasně rozlišit kapalinu a plyn. Superkritická voda se začne chovat úplně jinak než voda, kterou známe z běžného života.

A právě tehdy přichází energetická exploze.

Superkritická voda dokáže přenášet mnohem více energie než běžná pára používaná v dnešních elektrárnách. Jediný hluboký vrt by podle odhadů mohl produkovat několikanásobně více energie než současné geotermální systémy.

Někteří odborníci dokonce tvrdí, že jeden takový vrt by mohl výkonem připomínat menší ropný nebo plynový zdroj — jen bez spalování fosilních paliv.

Nejhlubší díra na Zemi ukazuje, jak těžké to bude

Představa vrtání desítky kilometrů hluboko zní odvážně, ale realita ukazuje, jak extrémně náročné to je.

Nejhlubším lidským vrtem v historii zůstává sovětský Kola Superdeep Borehole na poloostrově Kola v Rusku. Vědci se tam během téměř dvaceti let dostali do hloubky asi 12 kilometrů.

Pak museli skončit.

Teploty byly mnohem vyšší, než očekávali. Horniny se začaly chovat téměř plasticky a vrtání se stalo prakticky nemožným. Projekt se postupně změnil z technologického triumfu v připomínku toho, jak málo o hlubokém nitru Země skutečně víme.

Nové technologie se nyní snaží překonat právě limity, na kterých tehdejší projekt narazil.

Jaderná energie jako výrobní linka: Čína mění tempo, na které svět není připraven

Energie téměř kdekoli na světě

Jedna z nejzásadnějších myšlenek nové generace geotermálních projektů je jednoduchá: pokud bude možné vrtat dostatečně hluboko, nebude už geotermální energie omezená jen na vulkanické oblasti.

Teplo je pod námi prakticky všude.

Rozdíl je jen v tom, jak hluboko se člověk musí dostat, aby ho dokázal efektivně využít. Pokud by hlubinné vrtání skutečně fungovalo ekonomicky i technicky, mohly by geotermální elektrárny vznikat v obrovské části světa.

Na rozdíl od větru nebo solární energie by navíc geotermální zdroje fungovaly nepřetržitě. Bez ohledu na počasí, denní dobu nebo roční období.

Právě proto někteří odborníci označují hlubinnou geotermální energii za možný „spící gigant“ obnovitelné energetiky.

Riziko, které nejde ignorovat

Celý koncept ale vyvolává i obavy.

Při některých typech geotermálních projektů se používá hydrofrakturace — tlakové vhánění vody do hornin, které může vyvolávat seizmickou aktivitu. V minulosti byly některé geotermální projekty spojovány s menšími zemětřeseními.

Vědci proto dnes intenzivně pracují na systémech monitorování, které by dokázaly riziko včas odhalit a regulovat.

Další problém představují samotné extrémní podmínky hluboko pod zemí. Teploty, tlak i chemické prostředí jsou natolik agresivní, že představují obrovskou výzvu pro materiály, potrubí i infrastrukturu.

Zatím tedy není jisté, jestli se hlubinná geotermální revoluce skutečně podaří.

Energie ukrytá pod našima nohama

Na celé myšlence je fascinující hlavně měřítko.

Lidé se po desetiletí snažili získávat energii z větru, vody, slunečního záření nebo fosilních paliv. Jenže pod nimi po celou dobu existoval zdroj tepla, který vznikl už při formování planety a který je v nitru Země stále téměř nepředstavitelně silný.

V centru planety panují teploty srovnatelné s povrchem Slunce.

A moderní technologie se nyní pokoušejí tuto energii doslova navrtat.

Rázová vlna po výbuchu Hunga Tonga několikrát oběhla planetu už před 4 lety. Tak proč je dodnes předmětem zájmu

Warp pohon ze Star Treku má problém: fyzika naznačuje, že by rozbil samotný čas

Naděje z nejhlubších částí oceánu, která překvapila i vědce: hlubokomořská houba útočí na rakovinné buňky hned dvěma způsoby

Zdroje: ZME Science, Science Direct, img ai generated leonardo ai

Reklama

Další články z Kód Enigma

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Všechny články tohoto autora

Další články z kategorie Zajímavosti

Zajímavosti Příroda

Vybrali jsme pro vás Magazíny a zajímavosti

U fotbalového MS strávíte 108 hodin jen v základních skupinách. Vybrali jsme 10 zápasů, které nesmíte minout

Sedmdesát dva zápasů, 108 hodin čistého herního času bez nastavení. Skupinová fáze MS 2026 je o polovinu...

SportyŽivě

dnes, 11:39

4 min

Nové Galaxy Watch přinesou pokročilé zdravotní funkce s AI: Vitals, Heart Health Score a další

Samsung má někdy tendenci představit konkrétní novinku nebo vychytávku, případně součástku ještě před...

Nejhlubší díra na Zemi: lidstvo se snaží dostat k energii ukryté hluboko pod planetou

První reakce ministryně Mrázové po napadení. Policie zveřejnila podrobnosti

Jak by dnes vypadal herec Tomáš Holý: Podle umělé inteligence by byl v 58 letech stále fešák

Leontýnka se na place zamilovala do Dlouhého Janka. Tři dětské hvězdy Ať žijí duchové! zemřely předčasně

Mluvily cizí řečí a měly zelenou kůži. Záhada dětí z Woolpitu nedává historikům spát už staletí

Řidiči dali jasnou odpověď: tato auta jsou nejlepší. Vítěz překvapil úplně všechny