Ukrajinské ministerstvo obrany každé ráno zveřejňuje kumulativní odhad ruských bojových ztrát. K 1. září ukazoval 1 489 640, k ránu 1. října už 1 535 870. Mezi oběma čísly leží 46 230 mužů, v průměru přes 1 500 za každý den měsíce. Za tímto součtem nestojí jediná velká bitva. Tvoří ho třicet dní nepřetržitých ruských útoků na doněckých směrech, kde Moskva posílá proti ukrajinskému obrannému pásu jednu útočnou skupinu za druhou.
Od června ruské ztráty neklesly pod 39 tisíc za měsíc
Měsíční hodnoty vznikají odečtením po sobě jdoucích kumulativních hlášení ukrajinského generálního štábu a nezávisle auditované nejsou. Jako řada ale ukazují jasný směr. Nejklidnější byl únor s 25 220 ztrátami, k čemuž podle podkladů přispěla nižší intenzita bojů i kratší měsíc. Od března do května se čísla držela mezi 32 a 34 tisíci. V červnu vyskočila na 39 290.
Pod tuto hranici už ruské ztráty nespadly. Červenec přinesl 42 860, srpen skoro stejně, 42 020. Září pak srpen překonalo o deset procent a proti lednu je vyšší téměř o polovinu. Letní hodnoty tedy nebyly jednorázový výkyv, ale nová úroveň, ze které září vystoupalo ještě o kus výš.
Za devět měsíců roku se podle stejných hlášení nasčítalo 326 900 ruských ztrát. Samotné září z nich tvoří zhruba sedminu, ačkoli při rovnoměrném rozložení by na jeden měsíc připadala devítina.
Čtyřicet útoků za jediný den na úseku u Pokrovska
Nejvíc se bojovalo na pokrovském směru, tedy na úseku fronty západně od Pokrovska a dál na sever k Dobropillji. Ten byl po celé září nejžhavějším místem kontaktní linie. Operační hlášení generálního štábu z 5. září zaznamenalo na tomto směru čtyřicet ruských útoků během jediného dne.
Americký Institut pro studium války (ISW) ve svém hodnocení z 11. září popsal, co Rusko na pokrovském směru sleduje. Chce obejít pás ukrajinských opevněných pozic po ose mezi Dobropilljou a Pokrovskem, rozšířit průlom a narušit obranu v hloubce. Do prostoru proto přesunulo prvky 41. vševojskové armády a 90. tankové divize. Ukrajinské jednotky útoky opakovaně zastavovaly a tempo ruského postupu klesalo.
Analytici projektu DeepState po skončení měsíce spočítali, že Rusko za září získalo 259 kilometrů čtverečních, o 44 procent méně než v srpnu. Při vydělení zářijových ztrát tímto územím vychází na každý kilometr čtvereční zhruba 178 mužů. Jde o hrubé měřítko, protože vojáci padají a jsou zraňováni po celé frontě, nejen tam, kde se postupuje. Víc nasazených sil, víc ztrát a méně území přesto dohromady ukazují ofenzivu, jejíž účinnost klesá rychleji, než roste její intenzita. V srpnu, kdy Rusko podle téhož poměru získalo kolem 460 kilometrů čtverečních, vycházelo na kilometr přibližně 90 ztrát.
Kolik vojáků Rusko stihlo naverbovat, než přišel zářijový rekord?
Odpověď nabídl briefing ukrajinské vojenské rozvědky z 27. srpna 2026, který zveřejnila prezidentská kancelář. Od ledna do července přišlo Rusko podle něj přibližně o 240 000 lidí a naverbovalo méně než 232 000 smluvních vojáků. Záporná bilance zhruba osmi tisíc mužů tak vznikla ještě před zářím. Kdyby nábor běžel stejným tempem jako v prvních sedmi měsících, tedy pod 33 tisíc měsíčně, převýšily by ho zářijové ztráty o víc než 13 tisíc.
Rozvědka zároveň uvedla, že Moskva připravuje scénář dodatečné mobilizace 600 000 osob v letech 2026 a 2027. Velitel ukrajinských ozbrojených sil Syrskyj už v červnu prohlásil, že Rusko ztrácí víc vojáků, než dokáže doplňovat. Obojí jsou ukrajinská tvrzení a nezávisle ověřitelná data z ruské strany k dispozici nejsou.
Data obou ukrajinských zdrojů, rozvědky i generálního štábu, se ale navzájem potvrzují. Rozvědka pro první sedm měsíců uvádí kolem 240 tisíc ztrát a součet měsíčních hodnot generálního štábu za stejné období dává 238 650. Rusko tak podle ukrajinských čísel vstupuje do posledního čtvrtletí roku s armádou, která přichází o lidi rychleji, než je stíhá nahrazovat.
Miliarda korun ročně z Prahy a posílené východní křídlo NATO
Generální tajemník NATO v září označil Rusko za dlouhodobou a přímou hrozbu a zároveň konstatoval, že ruská armáda má na Ukrajině „velké potíže“. Aliance posiluje své východní křídlo a reaguje na rostoucí počet hybridních útoků, tedy sabotáží, kybernetických útoků a incidentů ve vzdušném prostoru. Severoatlantická rada v červenci 2026 odsoudila přetrvávající ruské kybernetické operace proti spojencům.
Česká vláda 3. září schválila pokračování programu pomoci Ukrajině na roky 2026 až 2030 s navrženou roční částkou jedné miliardy korun. Ministr zahraničí Lipavský zároveň ohlásil záměr poslat Ukrajině víc velkorážné munice, než kolik jí Česko dodalo v roce 2024. Právě o tento typ munice se ukrajinská obrana na pokrovském směru opírá.