3 min

Neberme si příklad z těch nejhorších. Srovnávat s nejzadluženějšími státy zní hezky, dluh 350 tisíc na každého Čecha už ne

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Český veřejný dluh přesáhl 3,78 bilionu korun. Na každého obyvatele včetně kojenců tak připadá téměř 347 tisíc Kč.

Neberme si příklad z těch nejhorších. Srovnávat s nejzadluženějšími státy zní hezky, dluh 350 tisíc na každého Čecha už ne

Zdroj: MFCR

Obsah článku

Uklidňovat se tím, že jsme na tom lépe než Řecko, je asi nejlacinější trik, jaký může politik na voliče zkusit. Přesto ho česká exekutiva provozuje s železnou pravidelností. Premiér na sněmu Hospodářské komory chválí relativně slušnou evropskou pozici, ministerstvo financí ve svém Fiskálním výhledu pečlivě řadí Česko pod maastrichtskou hranici 60 % HDP a všichni se tváří, jako by směr jízdy nebyl důležitější než momentální souřadnice na mapě. Jenže on je.

Srovnávací dno není cíl

Měřit se s nejzadluženějšími státy Evropy je politická fikce vydávaná za analýzu. Ano, Řecko má dluh 146 % HDP, Itálie 137 %, Francie přes 115 %. Ano, Česko je na 44,3 %. A co z toho plyne? Přesně nic. Srovnáváte se s pacienty na jednotce intenzivní péče a gratulujete si, že ještě chodíte po vlastních. Jenže nikdo se neptá, jestli vám nerostou metastázy.

Přepočet dat Eurostatu na obyvatele odhalí jinou ligu: Belgie nese zhruba 58 tisíc eur na hlavu, Itálie 53 tisíc, Francie 50 tisíc. Česko se svými zhruba 347 tisíci korun, tedy asi 14 tisíci eur, vypadá jako premiant. Ale premiant, kterému dluh za čtyři roky narostl o víc než 40 %. Z 244 tisíc korun na osobu v roce 2021 na dnešních téměř 347 tisíc. To je tempo, které by žádného rozumného hospodáře neuklidnilo. Proč by mělo uklidňovat stát?

Průhledný manévr s čísly

Celý ten uklidňující rámec stojí na jednom triku: přesunout debatu z otázky „jak rychle nám dluh roste a kolik stojí“ na pohodlnější „jsme na tom hůř než Řecko?“ Odpověď na druhou otázku je samozřejmě ne. Odpověď na první otázku je nepříjemná.

Český veřejný dluh rostl každý rok: 2,57 bilionu v roce 2021, 3,0 biliony v roce 2022, 3,23 v roce 2023, 3,49 v roce 2024, 3,79 v roce 2025. A rozpočet na rok 2026? Počítá se schodkem 310 miliard. Žádný zlom, žádné brzdy, jen pomalejší zrychlování vydávané za konsolidaci. Kdo tohle nazývá úspěchem, buď neumí počítat, nebo doufá, že to neumí voliči.

A mimochodem, problém zadlužení dávno není jen „jižní Evropa“. Finsko, vzorový severský stát, má dluh přes 88 % HDP a Evropská komise mu predikuje růst k 93 % do roku 2027. Francie míří přes 120 %. Belgie přidává. Když se řítí celý peloton, není moc útěchy v tom, že jedete vzadu.

Účet za úroky nikdo neschovává

Nejnebezpečnější na celé sebechvále je to, co ignoruje: cenu obsluhy dluhu. Národní rozpočtová rada varuje, že výnos desetiletého státního dluhopisu se blíží pěti procentům. Úrokové náklady mohou vystoupat až na 1,6 % HDP. Jen kapitola Státní dluh v revidovaném rozpočtu na rok 2026 spolkne asi 110 miliard korun. To jsou peníze, které nepostaví školu, neopraví silnici, nezaplatí učitele.

A co je horší: NRR zároveň upozorňuje, že navrhované změny fiskálních pravidel mohou prakticky oslabit národní rozpočtová omezení. Jinými slovy, místo aby se dluhová brzda projektovaná na rok 2037 přiblížila, politici uvažují o tom, jak ji změkčit. To není hospodaření. To je přepisování pravidel uprostřed hry, protože prohrávám.

Rétorika versus aritmetika

Řekněme si to přímo: 347 tisíc korun na obyvatele neznamená, že každému z nás přijde složenka. Ale znamená to, že budoucí rozpočty budou mít méně prostoru na cokoli jiného než splácení úroků. Znamená to dražší peníze v ekonomice, nepřímý tlak na hypotéky, a dříve nebo později buď vyšší daně, nebo škrty ve službách. Nebo obojí.

Skutečný test rozpočtové odpovědnosti nikdy nebyl „jsme lepší než Belgie?“ Skutečný test zní: dokážeme přestat s deficity dřív, než se z nich stane nový normál? Zatím všechno nasvědčuje tomu, že odpověď je ne. A žádné srovnání s Řeckem na tom nic nezmění.

Kdo se měří s nejhoršími, nechce být nejlepší. Chce jen, aby si nikdo nevšiml, že padá.

Zdroj: Kontext24

Autor: Vojtěch Havelka

Reklama

Další články z Kontext24

V Česku panuje extrémní sucho a ministr životního prostředí si vyrazí na dovolenou? Tomu se říká arogance par excellence

Na důchody jde ročně přes 700 miliard a vláda chce další přídavky? Kde na to chce vzít, už ale neříká, sama to totiž neví

Česká důchodová politika se řídí pravidlem, které by žádný podnikatel nepřežil: nejdřív slíbíš výdaje, a...

Pro očkování do lékárny? Nápad ministra Vojtěcha se nelíbí vládě ani odborníkům. A je to dobře

Adam Vojtěch spustil veřejnou debatu o očkování v lékárnách dřív, než měl srovnané vlastní podmínky....

Co si Babiš a spol. chtěli dokázat na Lysé hoře? Na takovou politickou exhibici v horách nikdo není zvědavý

Když politik potřebuje dva ministry, hejtmana a desítky příznivců, aby dokázal, že je „jeden z lidí“,...

Havlíček jednou větou nelítostně pohřbil naděje Schillerové na prezidentský post. Tomu se říká kolegialita

V hnutí ANO se prezidentské ambice nepěstují, ty se přidělují. Karel Havlíček to právě předvedl.

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kontext24

Kontext24.cz přináší publicistické články, komentáře a analýzy zaměřené na domácí i zahraniční politiku, ekonomiku a společenské události. Nezaměřuje se pouze na samotné zprávy, ale především na jejich širší souvislosti, dopady a možné scénáře dalšího vývoje.Vedle aktuálních témat se věnuje také...

Neberme si příklad z těch nejhorších. Srovnávat s nejzadluženějšími státy zní hezky, dluh 350 tisíc na každého Čecha už ne

Šok pro celé Španělsko. Vrahové rozstříleli těhotnou ženu přímo v turistickém ráji

Malý Štika, nebo malá Štika? Charlotte už zná pohlaví miminka a prozradila jméno

Odbory tvrdě proti Babišovi. Jde ve stopách Fialovy vlády, vzkázal odborářský boss

Stará láska nerezaví. Jana Doleželová se po letech vrátila k Davidu Trundovi

Analýza DNA dala Somertonskému muži po 74 letech jméno. Jak je možné, že ho s mrtvým na pláži nikdo nespojil?