Panská skála u Kamenického Šenova v Libereckém kraji patří k nejznámějším filmovým lokacím u nás. Čedičové sloupy proslavila už v polovině minulého století Pyšná princezna. Později areál zaujal i zahraniční filmaře. Přírodní památka přitom vděčí za svůj dnešní tvar obyčejnému lomu, ze kterého putoval kámen až do Nizozemska.
Čedičové varhany u Kamenického Šenova ukrývaly Krasomilu
Panská skála leží u obce Prácheň kousek od Kamenického Šenova na Českolipsku. Její hlavní dominantou jsou pěti a šestiboké kamenné sloupce. Ty z dálky připomínají obří varhanní píšťaly. Místo pravidelně vyhledávají filmové štáby.
V roce 1952 se zde natáčela známá česká pohádka Pyšná princezna. Režisér Bořivoj Zeman využil tmavý kámen jako kulisu pro scénu, ve které se princezna Krasomila s králem Miroslavem schovávají před pronásledovateli. Hranici mezi pohádkovými světy zde tvořily právě strmé čedičové bloky.
Památka láká také zahraniční produkce
Lokace nezůstala spojená pouze s černobílou českou klasikou. O šedesát let později sem přijeli francouzští tvůrci. V roce 2011 u Kamenického Šenova natáčeli snímek o kouzelníkovi Merlinovi.
Areál působí jako z jiného světa. Štáby ho proto nemusí nijak složitě upravovat. Stačí nasvícení a čedičové bloky ihned tvoří hotovou scénu. Výletníci dnes mohou místo procházet a hledat konkrétní úhly ze záběrů. Kolem skály navíc vede dětská naučná stezka věnovaná právě natáčení Pyšné princezny.
Kamenné sloupy odhalil až kamenolom
Geologický útvar vznikl zhruba na přelomu druhohor a třetihor. Sopečné magma stoupalo k zemskému povrchu a při pomalém chladnutí popraskalo. Tím se vytvořila typická sloupcová odlučnost. Ty nejvyšší dosahují do výšky dvanácti metrů.
Zvláštní stavba návrší ale zůstávala dlouho skrytá pod zeminou. K jejímu odkrytí došlo až koncem 18. století. Tehdy se na místě začal lámat kámen. Průmyslová těžba paradoxně odhalila památku v její dnešní podobě. V těžební jámě se následně nashromáždila voda a vzniklo malé jezírko.
Vytěžený materiál drží mořské hráze v Nizozemsku
O pravidelné čedičové bloky byl v minulosti velký zájem. Vynikající stavební materiál putoval jako vývozní artikl až do zemí Beneluxu. Dělníci ho využívali při stavbě hrází v Nizozemsku. Čedič z Panské skály totiž úspěšně odolává mořské vodě. Intenzivní dobývání kamene ale brzy začalo hrozit zničením celého útvaru. O záchranu místa se zasadilo několik lidí v čele s geologem Josefem Emanuelem Hibschem. Díky jejich snaze se těžba zastavila. Areál se v roce 1895 stal nejstarší geologickou rezervací u nás.
Na turisty čeká vyhlídka i cyklostezka
Z vrcholu přírodního areálu se otevírá výhled na zbytek Libereckého kraje. Lidé odtud pozorují okolní kopce Klíč, Studenec, Jedlovou nebo Růžový a Zámecký vrch. Přístup k památce je možný celoročně. Návštěvníci mohou využít placené parkoviště přímo u hlavní silnice mezi Novým Borem a Českou Kamenicí. Cena parkování je 70 Kč za prvních započatých 75 minut, poté 50 Kč za každou následující hodinu.
Přímo u odstavné plochy funguje také turistické informační centrum, toalety a v létě i stánek s točenou zmrzlinou. Kolem rezervace vede sedmnáctikilometrová asfaltová cyklostezka Varhany. Ta začíná v České Lípě a kopíruje zrušenou železniční trať. Kdo dává přednost pěší chůzi, dojde k cíli po zelené nebo žluté turistické značce z Kamenického Šenova.
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Vyletarium.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (kvety, mapy, region-ceskesvycarsko).