Nebezpečnost se mezi těmito rostlinami liší víc, než by člověk čekal. Na jednom konci stojí oleandr obecný (Nerium oleander). Jeho srdeční glykosid se rychle dostává do krevního oběhu a může zabít člověka i zvíře. Na druhém konci je brambořík (Cyclamen), který kvete hlavně v chladnějším počasí. Jeho okvětní lístky kočkám a psům přivodí pořádné žaludeční potíže, smrtí ale taková otrava obvykle nekončí.
Hned čtyři zahradní květiny mohou vážně poškodit srdce
Nejpřísnější opatrnost si zaslouží náprstník (Digitalis). Jeho toxiny vyvolávají srdeční potíže a smrtelné může být i nepatrné množství snědené rostliny. Malé děti ani zvířata by se k němu proto vůbec neměly dostat. Konvalinka vonná (Convallaria majalis) je jedovatá celá, ať dítě ochutná kteroukoli její část. Otrava začíná nevolností a bolestí hlavy a v nejhorším případě přechází v srdeční potíže, které mohou skončit smrtí.
Amarylka (Amaryllis) patří mezi pokojové květiny, mnoho lidí ji ale na léto vynáší ven. Tím si na zahradu přidávají jeden z velmi jedovatých druhů. Alkaloidy, které obsahuje, po požití způsobují nevolnost a srdeční arytmii a v krajním případě i smrt.
Srdcovka (Dicentra) je malý keř s květy ve tvaru srdce obráceného vzhůru nohama, prodává se v různých odstínech růžové a červené. Právě v květech má jedovaté alkaloidy, které u některých lidí mohou vyvolat nebezpečné srdeční potíže.
Kterou jarní cibulovinu snadno spletete se šalotkou
Cibule hyacintu (Hyacinthus) vypadají přesně jako mladá cibule nebo šalotka. Kdo je na léto vykopává, má je uložit odděleně od místa, kde skladuje zeleninu. Po snědení přichází zvracení a průjem.
Narcis (Narcissus) škodí od cibule až po květ. Snědená cibule vyvolá zvracení a bolesti břicha. Květy jsou nebezpečné po požití a stejně tak při kontaktu s kůží, takže u narcisu nestačí hlídat jen to, co dítě strčí do pusy. Tulipány (Tulipa) obsahují řadu alkaloidů, nejvíc jich je v cibulích. Kdo je sní, může zvracet, mít průjem a dostat i křeče.
Sněženka (Galanthus) je jedovatá celá a kterákoli snědená část způsobí zvracení, průjem a bolest břicha. K vážnějším otravám u ní ale obvykle nedochází.
Kvetoucí keře: i jediný list rododendronu může vyvolat zvracení
Listy rododendronu (Rhododendron) jsou vysoce toxické pro lidi i zvířata. Už jeden list může způsobit zvracení a průjem a v nejhorším případě i ztrátu vědomí. Azalka (Azalea) je na seznamu zvlášť. Obsahuje grayanotoxin, který vyvolává zvracení a nízký krevní tlak. Příznaky se tak podobají otravě jídlem a rostlinu jako příčinu nemusí nikoho napoprvé napadnout.
Hortenzie (Hydrangea) patří k nejoblíbenějším dřevinám a roste téměř v každé zahradě. Obsahuje jedovatý saponin, který způsobuje úporný průjem a bolesti břicha. Ke stříhání se doporučují rukavice. Všechny popsané potíže se ale týkají požití a co s kůží udělá samotný dotek, zůstává nevysvětlené.
Doložené potíže po kontaktu má vistárie květnatá (Wisteria floribunda). Na kůži často vyvolá dermatitidu a její okvětní lístky a stonky obsahují glykosidy, které po požití způsobují žaludeční potíže. Nejtoxičtější jsou ale semena, v nichž jsou kyanogenní glykosidy.
Třicet minut na aktivní uhlí po požití klejichy
Lilie (Lilium) ohrožují hlavně zvířata. Toxiny v květu vyvolávají nevolnost, zvracení, průjem a pálení při močení a k otravě stačí malá hrst. U ostrožky (Delphinium) jsou nebezpečné listy i květy. Po snědení přichází zvracení a zánět úst a silné podráždění často vede k otoku hrdla a dušnosti. Kala neboli kornoutice africká (Zantedeschia aethiopica) obsahuje mimo jiné šťavelan vápenatý, po kterém v ústech intenzivně pálí a objeví se otoky.
Kosatců (Iris) roste na světě téměř 200 druhů. Obsahují jedovaté alkalické sloučeniny, které jsou nebezpečné hlavně pro alergiky, a nesvědčí ani zvířatům. Jaké příznaky u lidí přesně hrozí, ale uvedené údaje neříkají, a kosatec je tak na seznamu popsaný nejvágněji. Chryzantéma, lidově listopadka (Chrysanthemum), může už v malém množství listů způsobit zvracení, průjem, nevolnost i křeče. Výjimku tvoří jedlá zlateň věncovitá, známá také jako kopretina věncová (Chrysanthemum coronarium).
Klejicha (Asclepias) po snědení některých částí vyvolá u člověka i zvířete zvracení, průjem nebo bolest břicha. Je jediným druhem z celé dvacítky, u kterého zazní konkrétní postup první pomoci. Kdo během prvních 30 minut po požití vypije vodu s aktivním uhlím, výrazně sníží vstřebávání toxinů.