Centrum.cz
InternetFirmyRecepty
Reklama

Kolik si vydělá řezník na vesnické zabijačce za 1 den? Až to číslo uvidíte, spadne vám brada

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy
Sdílet
Dennívýzva
0
Zabijačky na dvoře k české zimě pořád patří, i když jich je dlouhodobě mnohem méně než dřív. Kdo nějakou někdy pořádal, ví, že bez zkušeného řezníka se neobejde. A ten...
Kolik si vydělá řezník na vesnické zabijačce za 1 den? Až to číslo uvidíte, spadne vám brada

Kolik si vydělá řezník na vesnické zabijačce za 1 den? Až to číslo uvidíte, spadne vám brada

Doba čtení 4 min

Článek byl poprvé publikován 11.10.2026 04:37

Poslední aktualizace: 14.10.2026 13:47

Reklama

Zkušenost redakce

Pohled redakce: Vesnická zabijačka bývala malá továrna na jeden den

Při pohledu zvenčí může tradiční zabijačka působit jako jednoduchá práce: porazit prase, rozdělit maso a připravit několik specialit. Ve skutečnosti ale šlo o poměrně složitě zorganizovaný den, ve kterém na sebe jednotlivé úkony navazovaly a řada věcí se musela stihnout ve správný okamžik. Řezník proto nebyl jen člověkem, který uměl zacházet s nožem. V praxi fungoval také jako ten, kdo určoval tempo práce a rozděloval úkoly ostatním.

Přípravy začínaly už před samotnou zabijačkou. Nachystat bylo potřeba nádoby, kotel, koření, kroupy, střeva a další suroviny. V den porážky pak následovala práce v poměrně přesném sledu. Prase bylo potřeba vykrvit, očistit, vykuchat a rozbourat. Některé části putovaly do kotle, jiné se dále porcoval­y nebo zpracovávaly na výrobky. Současně se připravovaly jitrnice, jelita, tlačenka, ovar, škvarky nebo maso určené k dalšímu uchování.

Právě souběh několika činností vysvětluje, proč se kolem řezníka tradičně pohybovalo více pomocníků. Jeden připravoval koření a suroviny, další čistil střeva, jiný hlídal kotel nebo zpracovával sádlo. Řezník přitom určoval, co má přijít na řadu a co už musí být hotové. Některé suroviny se navíc zpracovávaly čerstvé a nebylo možné jednoduše práci na několik hodin přerušit a pokračovat později.

Důvod, proč zabijačky tradičně připadaly hlavně na chladnější část roku, byl také praktický. Nízké teploty pomáhaly při uchování masa a hotových výrobků v době, kdy domácnosti neměly dnešní možnosti chlazení. Celý systém tak byl vlastně způsobem, jak během jediného dne zpracovat co největší část zvířete a proměnit ji v potraviny s různou trvanlivostí.

Označit zkušeného řezníka za pouhého „pracovníka na jeden den“ je proto trochu zavádějící. Jeho hodnota spočívala v tom, že znal technologický postup, dokázal práci ostatních sladit a zároveň nesl odpovědnost za výslednou podobu výrobků. Tradiční vesnická zabijačka tak připomínala malou improvizovanou výrobní linku, která se ráno rozběhla na dvoře a večer zase zmizela.


Zdroje:

  1. Český rozhlas – Zabijačka po česku
  2. https://cesky.radio.cz/zabijacka-po-cesku-8139844
  3. Český rozhlas Brno – Řezník Tomáš Černý udržuje během zabijačky staročeské tradice
  4. https://brno.rozhlas.cz/reznik-tomas-cerny-udrzuje-behem-zabijacky-staroceske-tradice-8150816
  5. Česká televize – Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli: Zabijačka
  6. https://www.ceskatelevize.cz/porady/12059685760-co-nase-babicky-umely-a-na-co-my-jsme-zapomneli/217562220460005/cast/604717/
  7. Czech Specials – Zabijačka
  8. https://www.czechspecials.cz/glosar/zabijacka


Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama