4 min

Klempíř prý na ministerstvu splnil už polovinu ze svých slibů. Realita? Naštval, koho mohl a kultuře jen uškodil

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Půlroční bilance ministra kultury je ukázkovým příkladem toho, jak se z rozpracovaného seznamu úkolů dá vyrobit vítězná tisková konference.

Klempíř prý na ministerstvu splnil už polovinu ze svých slibů. Realita? Naštval, koho mohl a kultuře jen uškodil

Zdroj: Vláda ČR

Obsah článku

Oto Klempíř si na bilanční akci v Kramářově vile nechal zatleskat za číslo, které by neprošlo ani středoškolskou seminární prací. „Téměř padesát procent“ splněných slibů zní krásně, jenže veřejná metodika výpočtu neexistuje, resortní kontrolní tabulka nebyla zveřejněna a samotný výčet „úspěchů“ míchá hotové kroky s pouhými záměry tak bezostyšně, že hranice mezi výkonem a politickou fikcí zmizela úplně. Ministr, který do kolonky „splněno“ zapisuje i to, co sám uvádí slovem „připravili jsme“, nepředkládá bilanci. Předkládá reklamní leták.

Padesát procent čeho přesně?

Celé to číslo je průhledný manévr. Když si člověk projde vládní přepis tiskové konference, najde směs položek, které by seriózní auditor nikdy nesložil do jednoho procentuálního koše. Devítiprocentní růst platových tarifů? Ano, to se stalo. Pilotní volné vstupy do muzeí jednu neděli v měsíci po dobu tří měsíců? To je experiment, ne systémová změna. Příprava zákonů ke zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas? To je legislativní záměr, který ještě ani nedorazil do Sněmovny. A přesto všechno sedí v jednom pytli s nálepkou „téměř hotovo“.

Klempíř na tiskové konferenci hovořil o 1,2 miliardy korun pro živou kulturu v regionech, 350 milionech pro divadla a orchestry mimo Prahu, miliardě do památkové péče. Jenže jazyk, kterým to prezentoval, prozrazuje víc, než chtěl. „Připravili jsme“ není totéž co „vyplatili jsme“. Kdo tenhle rozdíl přehlíží, buď nerozumí rozpočtovému procesu, nebo doufá, že mu to projde bez kontroly. Obojí je pro ministra kultury ostuda.

Strážnice jako zrcadlo

Nejpříznačnější moment Klempířova půlroku se neodehrál v Kramářově vile, ale na folklorním festivalu ve Strážnici. Ministr kultury, který má podle programového prohlášení vlády pečovat o tradice, folklor a regiony, byl na klíčové regionální kulturní akci vypískán publikem. To samo o sobě by šlo odbýt jako momentální náladu davu. Jenže pak přišlo něco horšího: Národní ústav lidové kultury, organizátor festivalu, vydal oficiální stanovisko, ve kterém se od politických prohlášení na festivalu veřejně distancoval.

Když se od vás distancuje instituce, jejíž existenci máte garantovat, nejde o komunikační nehodu. Jde o rozpad vztahu. A ministrova reakce? Na síti X označil kritiky slovy, která by slušelo citovat jen s varováním před vulgaritou. Člověk, který má reprezentovat českou kulturu, reagoval na odpor publika způsobem, jaký by neprošel ani moderátorovi okresního plesu. Řečnická otázka se nabízí sama: komu přesně tenhle styl prospívá?

Veřejnoprávní média jako časovaná bomba

Nejtvrdší reálný dopad Klempířova působení se ale týká České televize a Českého rozhlasu. Změna financování, kterou ministr prezentuje jako splnění programového slibu, podle dostupných odhadů znamená asi o 1,4 miliardy korun méně oproti stávajícímu stavu a ohrožuje 450 až 700 pracovních míst. To není reforma. To je laciný trik, jak zrušit koncesionářský poplatek a tvářit se přitom, že se nic neděje.

Že věc není jen mediální bublinou, dokazuje fakt, že si Klempíře kvůli veřejnoprávním médiím a situaci v kultuře pozval na Hrad prezident Pavel už 30. června. Deset dní před bilanční oslavou tedy hlava státu považovala stav za natolik závažný, že svolala samostatné jednání. A ministr o devět dní později stál před kamerami a mluvil o úspěchu. Buď žije v paralelní realitě, nebo vědomě ignoruje signály, které by politik s funkčním pudem sebezáchovy četl jako varovné.

Bilance bez měřítka není bilance

Jádro problému není v tom, že by Klempíř nic nedělal. Devítiprocentní růst tarifů je reálný krok, program obnovy Terezína a Josefova zní smysluplně, rozšíření registru umělců může časem přinést užitek. Problém je v intelektuální nepoctivosti, s jakou se z rozpracovaného seznamu vyrábí vítězné procento. Bez zveřejněné metodiky, bez nezávislé kontroly, bez rozlišení mezi tím, co je hotové, co je pilotní a co je pouhý rozpočtový záměr.

Premiér Babiš celou bilanční akci zarámoval jako důkaz úspěšného plnění programu a Klempířův resort neodstřihl. To je politicky logické, protože veřejnoprávní média jsou jedním z viditelných koaličních slibů a ministr je v tomto smyslu užitečný. Užitečnost pro koalici ale není totéž co užitečnost pro českou kulturu. A právě tady se propast mezi sebeprezentací a realitou rozevírá nejvíc.

Kdo vlastně profituje?

Klempířovo „téměř padesát procent“ je ve skutečnosti diagnóza. Ne diagnóza resortu, ale diagnóza politického stylu, ve kterém se oznámení zaměňuje za výsledek, příprava za dokončení a marketingové přebarvení za audit výkonu. Kulturní obec dostala ministra, který za půl roku zvládl znepřátelit si regionální scénu, ohrozit veřejnoprávní média a vyhýbat se novinářům tak důsledně, že mu to jeden z nich připomněl veřejně přímo na tiskové konferenci.

Skutečná otázka nezní, jestli Klempíř splnil polovinu slibů. Skutečná otázka zní, jestli česká kultura po jeho půlroce stojí lépe, nebo hůře. A na tu odpověď nepotřebujete žádnou resortní tabulku.

Zdroj: Kontext24

Autor: Vojtěch Havelka

Reklama

Další články z Kontext24

Diskriminační rodinná politika vlády: Rodiny s letos narozenými dětmi mají smůlu, více peněz nedostanou

Jsou prezidentské volby předem prohraný boj? Pavel má auru neporazitelného, kvalitních kandidátů máme ale více

Česká prezidentská volba se nerozhoduje v roce 2028, ale právě teď, a rozhoduje se tím, že se nikdo...

Dehonestující kampaň „Antipavel" je i pod Babišovu úroveň. Přiznat prohru ale nedokáže

Česká vláda nevede s prezidentem spor. Vede proti němu válku, ve které se současně stylizuje do role oběti.

Macinka jde sám proti sobě: Sliboval, že nebude omezovat novináře, teď ale dělá pravý opak

Ministr zahraničí dal v lednu veřejný slib. V červenci ho vlastními rukama rozcupoval, a tváří se, jako by...

Pražská politika má spoustu problémů. Přímá volba primátora ale žádný z nich nevyřeší, a ještě by přidala další

Přímá volba primátora je politická fikce, která se tváří jako reforma, ale neřeší jedinou skutečnou závadu...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kontext24

Kontext24.cz přináší publicistické články, komentáře a analýzy zaměřené na domácí i zahraniční politiku, ekonomiku a společenské události. Nezaměřuje se pouze na samotné zprávy, ale především na jejich širší souvislosti, dopady a možné scénáře dalšího vývoje.Vedle aktuálních témat se věnuje také...

Klempíř prý na ministerstvu splnil už polovinu ze svých slibů. Realita? Naštval, koho mohl a kultuře jen uškodil

Silačky ve skalách odhodily oblečení. Vzpěračky chystají další svůdný kalendář

Pes vnímá lidské emoce přesněji, než jsme si mysleli, ukazuje nový výzkum

Syn Louise de Funèse slaví 77 let. Olivier hrál v šesti filmech, pak ale herectví definitivně opustil

Tichý protest reprezentantů zaujal svět. Při hymně gestem upozornili na křivdu

Kolik si denně vydělá sezónní číšník ve vídeňské restauraci. Až to zjistíte, dáte výpověď a půjdete do Vídně