3 min

Kdo vlastní tento starý typ mosazného hmoždíře po prababičce, má v ruce jmění. Sběratelé dnes platí balík za tuto konkrétní váhu

Sdílet

Dennívýzva

Na první pohled obyčejná věc z kuchyně, která roky ležela někde vzadu ve spíži nebo na půdě, může mít dnes docela překvapivou cenu. Staré mosazné hmoždíře, hlavně ty těžší a odlévané ručně, začínají sběratele zajímat víc než dřív. Rozhoduje přitom detail, kterého si spousta lidí ani nevšimne.

kdo-vlastn-tento-star-typ-mosazn-ho-hmo-d-e-po-featured

Zdroj: Ornate brass mortar and pestle on a rustic wooden table with blurred pottery in the background.

V mnoha českých rodinách se hmoždíře dědí už dlouho. Používaly se na koření, bylinky i různé domácí směsi na léky. Dneska už ale často neslouží jen k tomu. Z běžné věci se pomalu stává něco jako investice, i když to zní možná přehnaně.

Čtěte také: Největší podvod na „čerstvém“ lososu. Pokud má maso tuto barvu, bylo uměle dobarveno a zmrazeno už před rokem

Aukce i starožitnictví mluví celkem jasně, zájem roste, hlavně o kusy z 18. a 19. století. Není to ale jen o stáří. Dost napoví hmotnost, někdy víc než samotný vzhled.

Proč rozhoduje váha a materiál

Ne každý mosazný hmoždíř má automaticky vysokou cenu, to určitě ne. Sběratelé koukají hlavně na těžší kusy, které vznikaly poctivě z kvalitní mosazi. Ta má vyšší podíl mědi a zinku, což se projeví nejen na odolnosti, ale i na barvě a patině.

Čtěte také: Kdo vlastní tento starý typ mosazného hmoždíře po prababičce, má v ruce jmění. Sběratelé dnes platí balík za tuto konkrétní váhu

Lehčí kousky, většinou z 20. století a vyráběné už víc průmyslově, bývají levnější. Naopak starší hmoždíře klidně váží několik kilo. A právě tahle váha často naznačí, že nejde o žádnou sériovou výrobu.

Odborníci říkají, že jakmile má hmoždíř přes 3 kila, už to stojí za pozornost. V té době se materiálem nešetřilo tolik jako později, což je dnes vlastně výhoda.

Kdo vlastní tento starý typ mosazného hmoždíře po prababičce, má v ruce jmění. Sběratelé dnes platí balík za tuto konkrétní váhu — Zdroj: Pexels.com

Detaily, které zvyšují cenu

Vedle váhy je důležité i samotné zpracování. Ručně dělané hmoždíře mají často drobné nedokonalosti, což by někdo bral jako vadu, ale tady je to naopak plus. Každý kus je trochu jiný, žádná dokonalá uniformita.

Čtěte také: Češi hromadně vyhazují klasické digestoře. Nahrazují je tímto řešením, které nestojí skoro nic a pohlcuje pachy 5x lépe

Mezi věci, kterých si sběratelé všímají, patří třeba:

plastické ornamenty nebo reliéfy na povrchu
vyznačený letopočet, někdy i iniciály
silné stěny a opravdu masivní dno

Podle těchto znaků se dá odhadnout původ i stáří, i když ne vždy úplně přesně. Hmoždíře datované do 18. století se objevují spíš vzácně a ceny pak klidně jdou do desítek tisíc korun.

Hodně záleží taky na stavu. Přirozená patina je v pořádku, dokonce žádoucí. Horší jsou praskliny nebo různé opravy, ty cenu sráží dolu. A pozor na leštění, neodborný zásah může materiál poškodit víc než pomoci.

Kde se dnes prodávají a za kolik

Trh se starožitnostmi se docela přesunul na internet, což je znát. Aukční portály dnes umožní rychle porovnat ceny i zjistit, co se vlastně prodává a za kolik.

Rozdíly mezi jednotlivými kusy jsou přitom docela velké. Obyčejný hmoždíř se prodá za pár stovek, někdy ani to ne. Ale těžší a starší kousky už jsou jinde:

zhruba 5 000 až 15 000 korun za kvalitní kus z 19. století
20 000 korun a víc za starší exempláře

Výjimečné kusy s jasně doloženým původem jdou ještě výš, tam už záleží na více věcech najednou, nejen stáří samotném.

Jak poznat, že máte doma cenný kus

Poznání hodnotného hmoždíře není zas tak složité, i laik to zvládne, když ví na co koukat. Není potřeba být hned odborník.

Nejprve ho zkuste zvážit. Pokud je těžší, je to dobré znamení. Pak se podívejte na povrch, ruční práce bývá trochu nepravidelná, někde jemné zdobení, jinde drobné odchylky.

Najdete li značku nebo letopočet, určitě se vyplatí pátrat dál. I malý detail může cenu zvednout docela výrazně. Když si nejste jistí, starožitník vám s posouzením pomůže víc než internet.

Zajímavé je, že o tyto věci mají zájem i mladší lidé. Hmoždíře se tak vrací do bytů nejen jako dekorace, ale někdy i k běžnému použití, i když spíš výjimečně.

Jestli tedy nějaký doma máte, možná stojí za to ho nevnímat jen jako vzpomínku. Hodnota může být překvapivě vyšší, než by člověk čekal.

Zdroje: antikpraha.cz, sberatel.com, aukro.cz, christies.com

Reklama

Další články z Čas pro bydlení

Tento článek byl publikován ze zdrojů Čas pro bydlení

Web se zaměřuje na bydlení, interiérový design a praktické rady pro domácnost. Čtenáři zde najdou tipy, jak si útulně zařídit byt, jak zrenovovat starší vybavení nebo jak si poradit s běžnými domácími starostmi. Nechybí ani inspirace pro zahradu, pěstování či sezónní údržbu. Články kombinují...

Kdo vlastní tento starý typ mosazného hmoždíře po prababičce, má v ruce jmění. Sběratelé dnes platí balík za tuto konkrétní váhu

„Naše armáda tohle nedělá.“ Rusové mají jasno v tom, kdo pálil na chrám v Kyjevě

Tělo může před infarktem vysílat jasné signály: Čtyři z nich lidé často zamění za únavu nebo stres

Bonnie Tyler se probrala z umělého spánku. Její stav je vážný, zpěvačka ale dál bojuje

Záhada nad Vranovem. Armáda tajila střet se záhadným létajícím předmětem

Brooklyn Beckham pobouřil fanoušky. V reklamě si podle nich vystřelil z vlastních rodičů