Karlovy Vary lákají každoročně statisíce turistů na léčivé prameny a historickou architekturu. Pod moderní budovou slavné Vřídelní kolonády se však ukrývá technické a přírodní tajemství spojené s nejteplejším termálním vývěrem u nás. Exkurzní trasa výletníkům odhaluje surovou sílu přírody, staré jímací vrty i místa vzniku tradičních kamenných suvenýrů.
Lázeňská pravidla a staré pověsti
Pověst praví o objevení pramenů kolem roku 1350 samotným Karlem IV. Panovník si zde prý léčil dnu a další zdravotní potíže. Lékaři pak v 18. století zavedli klíčovou podmínku pro užívání léčivé vody. Musela se popíjet za chůze.
Pohyb totiž napomáhal lepšímu vstřebávání minerálů a správnému zažívání. Pacienti tak museli nachodit mezi jednotlivými doušky určité množství kroků. Lázeňský host proto dodnes nespěchá a plynule se loudá s porcelánovým koflíkem v ruce. Dnešní betonová stavba Vřídelní kolonády pochází ze 70. let minulého století a navrhl ji profesor Votruba.
Surová síla vřídelní vody
Na povrchu návštěvníci pomalu usrkávají vodu o teplotě třicet až sedmdesát dva stupňů Celsia. O několik metrů níže však probíhá neustálý boj s obrovským tlakem. Nejznámější pramen Vřídlo chrlí každou minutu zhruba dva tisíce litrů vody. Vysoký obsah oxidu uhličitého žene horký proud až do výšky dvanácti metrů.
Voda s sebou nese obrovské množství rozpuštěných minerálů. V každém litru se nachází přes 600 gramů minerálních látek. Za jediný den tak na povrch vyteče osmnáct tun usazenin. Tyto silné nánosy mají tendenci velmi rychle ucpávat rozvodné potrubí. Exkurzní trasa podzemím nabízí pohled na staré trubky zcela zanesené vřídlovcem.
Vznik tradičních suvenýrů
Extrémní mineralizace slouží naopak k výrobě typických lázeňských předmětů. V podzemních komorách vznikají proslulé karlovarské kamenné růže. Papírové květy se nechávají volně omývat proudící termální vodou a v nově vzniklých pokameňovacích komorách získávají předměty pevnou krustu z hnědého aragonitu.
Podzemní trasa návštěvníkům ukazuje různé fáze tohoto manufakturního procesu. Barevné vrstvy vřídlovce tvoří na stěnách chodeb útvary podobné krasovým jeskyním. K vidění jsou zde také zbytky původní litinové kolonády od vídeňského ateliéru Fellner a Helmer. Hned v úvodu trasy vysvětluje geologický model samotný prazáklad celé oblasti.
Hrozba nepředvídatelných erupcí
Historie karlovarských pramenů pamatuje i ničivé události. Nejsilnější zaznamenaný průval vody v roce 1809 zničil několik budov v okolí. Město proto přistoupilo k razantním bezpečnostním opatřením. Odborníci vyhloubili až devadesát metrů hluboké jímací vrty a důkladně utěsnili podloží.
Součástí dnešní prohlídky je pochozí lávka umístěná přímo v korytě řeky Teplé. Pod ní se nachází masivní stoletá deska chránící okolí před dalšími nečekanými výbuchy. Extrémní prostředí plné tepla a intenzivní vůně síry navíc poskytuje domov vzácným bakteriím a řasám. Zcela běžně přežívají na povrchu omývaném vařící vodou.
Praktické informace pro návštěvníky
Turistická trasa starou částí podzemí funguje pravidelně od května do října. Mimo sezónu se dovnitř podívají pouze organizované skupiny po předchozí objednávce. Zájemci si mohou vstupenky zakoupit v prvním patře hlavní budovy na Divadelním náměstí. Rezervace lístků probíhá také telefonicky nebo přes elektronický obchod.
Základní vstupné pro dospělého vyjde na 240 korun. Děti od sedmi do patnácti let zaplatí 125 korun. Zvýhodněná cena činí 195 korun. Pro rodiny s menšími dětmi existuje speciální prohlídka s vílou Vřídelnicí.
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Vyletarium.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (splzak, blesk).