Dát horké jídlo hned do lednice, nebo ho raději nechat vychladnout na kuchyňské lince? Právě tahle chvíle často rozhodne o tom, jak dlouho zůstane bezpečné k jídlu. Spousta lidí nechává hrnec stát při pokojové teplotě i několik hodin, aby prý lednici „nepřetížili“. Odborníci ale varují, že tak si mohou zkrátit trvanlivost klidně o několik dní.
Ta chyba většinou vychází z dobrého úmyslu. Představa, že rozpálený hrnec zvedne teplotu uvnitř lednice a ohrozí ostatní potraviny, je hodně rozšířená. Moderní spotřebiče si ale s krátkým výkyvem teploty většinou poradí. Bakterie mezitím při pokojové teplotě pracují překvapivě rychle.
Čtěte také: Češi přestávají kupovat klasické skříňky pod televizi. Nové řešení působí vzdušněji a usnadní úklid
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv i Evropský úřad pro bezpečnost potravin upozorňují, že většina bakterií se nejrychleji množí mezi 5 a 60 stupni Celsia. Tohle rozmezí se označuje jako teplotní nebezpečná zóna – a běžná pokojová teplota do ní bohužel spadá.
Proč jsou dvě hodiny rozhodující Pravidlo je v zásadě jednoduché. Uvařené jídlo by mimo lednici nemělo zůstat déle než dvě hodiny. Pokud je doma přes 30 stupňů, třeba v létě, zkracuje se tahle doba jen na jednu hodinu. Pak už riziko množení bakterií, například salmonely nebo stafylokoka, výrazně roste.
Čtěte také: Jedna chyba při odkládání jídla do lednice zkracuje jeho trvanlivost o dny. Přitom ji děláme v dobré víře
Bakterie se navíc nemnoží pomalu a lineárně. Za vhodných podmínek dokážou svůj počet zdvojnásobit zhruba každých dvacet minut. Z malého, téměř zanedbatelného množství je během pár hodin problém. A ani důkladné ohřátí nemusí všechno vyřešit.
Zdroj: Pexels.com Některé druhy totiž vytvářejí toxiny – jedovaté látky, které samotné zahřátí nezničí. Jídlo pak může vypadat i vonět normálně, ale bezpečné už být nemusí.
Horké jídlo do lednice klidně ano, jen trochu jinak Nechat hrnec stát celé odpoledne na sporáku není dobrý nápad. Rozumnější je rozdělit pokrm do menších porcí. Menší množství chladne rychleji, a hlavně rovnoměrně. Ideální jsou spíš mělké nádoby, kde vrstva jídla není příliš vysoká – pár centimetrů stačí.
Čtěte také: Nejhorší zmrzlina z obchodu. Chutná jako luxus, ale složením připomíná chemickou směs
Teplota v lednici by se měla držet do 4 stupňů Celsia. Jakmile je vyšší, chlazení se zpomaluje a mikroorganismy mají víc prostoru. Teploměr ale doma nemá každý, i když jde o drobnost za pár korun která může předejít nepříjemnostem.
Obavy, že horké jídlo poškodí ostatní potraviny, dávají smysl spíš u starších chladniček. Novější modely umí teplotu srovnat poměrně rychle. Pokud chcete mít jistotu, nechte pokrm stát na lince asi 20 až 30 minut, ne déle, a pak ho uložte do lednice. Dvouhodinový limit by se ale překročit neměl.
Zdroj: Pexels.com Není to jen o bezpečnosti, ale i o chuti Když jídlo zůstane dlouho při pokojové teplotě, nejde jen o mikrobiologické riziko. Utrpí i kvalita. Tuky začnou žluknout – dochází k jejich chemickému rozkladu a mění se chuť i vůně. U masa nebo omáček se může objevit lehce nakyslá pachuť, která tam původně vůbec nebyla.
V praxi to znamená jediné. Polévka, která by v lednici bez problémů vydržela tři nebo čtyři dny, začne zapáchat už druhý den. Rýže a těstoviny bývají citlivé ještě víc. Hygienici opakovaně varují hlavně před bakterií Bacillus cereus, typickou právě pro rýži – její toxiny jsou vůči teplu poměrně odolné.
Chcete-li, aby jídlo vydrželo co nejdéle, držte se několika jednoduchých zásad:
rozdělte horký pokrm do menších, ideálně mělkých nádob, uložte ho do lednice nejpozději do dvou hodin od dovaření a kontrolujte, že teplota uvnitř nepřesahuje 4 stupně Celsia. Zní to banálně, ale právě odkládání „na později“ bývá nejčastější kámen úrazu. O tom, jestli si další den dáte bezstarostně oběd, nebo vás potrápí žaludek, rozhodují často minuty. Lednice není jen skříň na potraviny. Musí začít chladit včas, jinak ztrácí smysl.
Zdroje: who.int, efsa.europa.eu, fda.gov, cdc.gov