Česká rybníkářská tradice sahá stovky let zpět a v produkci kapra patříme ke špičce celé Evropy. Přesto většina ryb z našich rybníků skončí na talířích v Německu, Polsku nebo Rakousku. Doma si na kapra vzpomeneme obvykle jednou za rok, u štědrovečerní večeře. A právě proto nám uniká, jak výjimečná potravina to ve skutečnosti je.
Polovina úlovku putuje za hranice Česko patří společně s Polskem k největším producentům kapra v celé Evropské unii. Ročně se u nás vyloví kolem dvaceti tisíc tun ryb a naprostou většinu z toho tvoří právě kapr. Rozdíl mezi oběma zeměmi je ale zásadní. Zatímco Poláci svou úrodu z velké části snědí sami, čeští chovatelé musejí odbyt hledat jinde.
Z českých rybníků se ročně vyloví kolem dvaceti tisíc tun ryb, velká část míří na vývoz. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. Do zahraničí zamíří zhruba každá druhá vylovená ryba, v silnějších sezonách i větší podíl. Největší část míří k sousedům do Německa a Polska, odběratele má ale česká ryba prakticky po celé Evropě. Podle ředitele Rybářského sdružení ČR Michala Kratochvíla je o českou rybu v zahraničí obrovský zájem, protože jinde nedokážou vyprodukovat tolik, kolik by trh spotřeboval.
Přečtěte si také: Vyhlašujeme nejlepší českou polévku roku 2026. Suroviny stojí kolem 70 Kč a zasytí 6 lidí
Doma si rybu dopřejeme jednou za rok V množství snědených ryb patří Češi k evropskému chvostu. Podobně málo jich jedí snad jen v Maďarsku. Zatímco průměrný obyvatel Evropské unie si dá běžně kolem jedenácti kilogramů ryb ročně, u nás se spotřeba drží hluboko pod tím.
Kratochvíl uvádí, že každý Čech sní v průměru asi čtyři kilogramy rybího masa za rok a z toho jen zhruba kilogram připadá na ryby z domácích vod. Většinu z toho tvoří ryby z dovozu, především losos ze severských chovů a levnější druhy z ciziny. Ke kaprovi navíc řada domácností přičichne jen v době adventu a bezmála každý pátý člověk se mu vyhýbá po celý rok.
Za špatnou pověstí kapra stojí hlavně předsudky Kapr má u části lidí pověst tučné ryby, která chutná po rybníku a u štědrovečerní tabule nutí každého pečlivě probírat maso kvůli kostem. S dnešními chovy a moderním zpracováním má ale tahle představa málo společného.
Přečtěte si také: Tohle přehlížené české ovoce je po 60 skvělé. Podpoří srdce i imunitu
Chovatelé dnes rybu takzvaně sádkují. Než ji pustí do prodeje, nechají ji nějakou dobu v nádržích s čistou tekoucí vodou, kde se zbaví usazenin z trávení, a po bahnité příchuti tak není ani památky. Drobné kosti zase řeší strojové nařezávání svaloviny do husté mřížky. Kůstky se naruší na tak malé úlomky, že při vaření i pečení změknou a v hotovém jídle je vůbec nevnímáte.
Kapří maso skrývá víc, než byste čekali Kapří maso dodává tělu řadu prospěšných látek: – snadno stravitelné bílkoviny se všemi důležitými aminokyselinami; – vitaminy skupiny B, hlavně B12, a k tomu vitamin D; – minerály fosfor, draslík, selen i zinek; – omega-3 mastné kyseliny, které pomáhají srdci a cévám.
Hřbetní část přitom patří mezi opravdu libové maso, tuku v ní bývá jen pár procent.
Přečtěte si také: Za socialismu stála 180 Kčs a měla ji v kuchyni každá rodina. Dnes je z ní sběratelská rarita
Nejzajímavější kapitolu ale napsali čeští vědci. Tým Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity ve Vodňanech vyvinul a nechal patentovat krmivo z řepky a lnu, díky kterému má maso ryby výrazně vyšší obsah omega-3 kyselin. Takzvaný omega-3 kapr pak prošel klinickým testem ve spolupráci s pražským institutem IKEM. Skupina pacientů po operaci srdce dostávala jeho maso dvakrát týdně během lázeňského pobytu a po měsíci měla znatelně lepší krevní hodnoty než pacienti na běžné stravě. Zlepšila se jim skladba cholesterolu i hojení ran.
Jak si kapra vychutnat i mimo Vánoce Smažený řízek v trojobalu sice k Vánocům neodmyslitelně patří, jenže právě fritování rybě moc neprospívá. Křehké omega-3 kyseliny totiž vysokou teplotu v rozpáleném oleji z velké části nepřežijí. Kaprovi přitom sluší i mnohem šetrnější a nápaditější úpravy: – dušený na kořenové zelenině, – pečený v alobalu na česneku a kmínu, – vařený postaru na modro, – rozkrájený do sváteční rybí polévky.
Peněženku přitom kapr nezruinuje. Kilogram kapřích filetů stojí zhruba 250 až 300 korun, takže vychází levněji než dovážený losos, a na večeři pro dva postačí i menší porce. Kvalitu naší ryby ostatně uznává i Evropská unie. Pohořelický a třeboňský kapr mají chráněné označení, jaké se uděluje jen potravinám s prokázaným původem a tradicí. Máme tak doslova pod nosem kvalitní a zdravou surovinu, a přesto většina míří na talíře za hranicemi.
Přečtěte si také: Kdo má doma starý kávomlýnek po babičce, sedí na pokladu. Sběratelé dávají až 10 000 Kč
Zdroje: https://www.hrot24.cz/clanek/ceska-produkce-ryb-kapru-export-do-nemecka-polska-vyvoj-spotreby-a-trendy-v-rybarstvi-HFLpr, https://www.ceskovdatech.cz/clanek/117-cas-kapru-je-tady/, https://statistikaamy.csu.gov.cz/cesky-kapr-v-evropske-statistice, https://www.nase-voda.cz/zazracny-kapr-proti-infarktu/, https://www.fajntip.cz/clanky/ani-pstruh-ani-stika-bezkonkurencne-nejzdravejsi-ryba-vod-ceska-je-opomijena-a-povazovana-za-menecennou-20260828-11061.html