2 min

Jak se indiáni chovali k bílým ženám? Neznámá krutost zažitá na vlastní kůži vám otevře oči

Sdílet

Dobrodružná literatura nabízí mnoho případů unesených dívek. Ty unese kmen divokých domorodců a čtenář jen napjatě hltá, co se s nimi stane a zda svůj osud přežijí.

Zdroj: Depositphotos

Obsah článku

Jak už to ale bývá, umělecké ztvárnění a historická realita bývají dvě naprosto odlišné věci. Mary Rowlandson strávila v takovém zajetí celé tři měsíce. Příběh Posledního Mohykána je slavný světový román i neméně slavný snímek. Příběh Čingačgúka a jeho ušlechtilých bojovníků se stal nejspíš i inspirací pro další příběhy stejného žánru. Jenže pronásledování únosce dcer plukovníka Monroa se inspiroval naprosto reálným základem.

Vícero reálných příběhů

V roce 1776 došlo k únosu Jeminy Boonové, slavného hraničáře z Kentucky. Provedla to skupina Šošonů a Čerokíjů, dopadeni byli ale už za tři dny. Boon dva indiány téměř zabil, zbytek uprchl. Další ženy ale strávily v zajetí měsíce i celé roky. Indiáni pomocí zajatkyň i dětí totiž rozšiřovali vlastní populaci. Dne 10. Února 1676 se pod útokem indiánů ocitlo městečko Lancaster ve státě Massachusets, kde byla i Mary Rowlandsonováa její manžel byl zrovna pryč.

Kmen Narragansettů si pak zajatce rozdělil a vypleněnou osadu opustil. Během těžkého pochodu zahynula Maryina zraněná dcerka, ona sama byla později prodána do otroctví. Náčelník Quannopin využíval zajatkyně jako služky i k nošení nákladů. Mary byla pravidelně ponižována a bita, dělala i nejnáročnější práce a neustále byla o hladu. Navíc byla stále obklopena „pohany“, sama byla oddanou puritánkou, což způsobovalo další problémy.

Další náčelník a vykoupení

Osudovým se jí stalo setkání s náčelníkem Metacometem, nic romantického se však nekonalo. Dostala ale příslib, že jí za výkupné propustí. Požadoval 20 liber, oblečení, přes 10 litrů kukuřice a nějaká tabák. Sehnat všechno trvalo Mary celé týdny. Doba celkového zajetí se tak nakonec vyšplhala na necelé tři měsíce. Metacomet nicméně slibu dostál a hladovou zuboženou Mary nakonec propustil i s jejími dvěma dětmi, takže se mohla vrátit do původního života.

Přes veškeré hrozby, kterých se dočkala, i všechno, co se stalo s její rodinou a domovem, se nakonec Mary Rowlandsonová setkala se svými blízkými. Svůj příběh ze zajetí následně sepsala a roku 1682 byl vydán. Stal se prvním bestsellerem v historii Ameriky a zároveň ustanovující prací žánru vyprávění o zajetí. Mary sama se následně přestěhovala do Bostonu. Roku 1679 si vzala kapitána Samuela Talcotta. Znáte další podobné osudy?

Zdroj: Britannica

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Redakce VědaŽivě

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Jak se indiáni chovali k bílým ženám? Neznámá krutost zažitá na vlastní kůži vám otevře oči

„Skončíš jako Orbán, jsi ruský mafián.“ Andrej Babiš mladší ostře sepsul svého otce

Jan Potměšil si osudné tajemství nechal pro sebe. O pravé identitě se veřejnost nikdy neměla dozvědět

Specialisté testovali kávu v českých obchodech. Dvě značky předčily všechny ostatní

Pero je zpět po 15 letech. Pavel v Chile „napravil" Klausův incident

Udržitelnost dává smysl, říká jihočeský farmář. Dodává sýry na nejlepší smažák v Praze