Ženské tělo není nastavené lineárně. Funguje v pravidelných hormonálních cyklech, které ovlivňují nejen menstruaci, ale také náladu, energii, výkon, regeneraci, spánek, kvalitu kostí i dlouhodobé zdraví. A právě proto je důležité vědět, jak svůj trénink přizpůsobit tomu, co se v organismu v jednotlivých fázích cyklu odehrává.
Do GymBeam hubu přišla MUDr. Eva Šťastná vysvětlit ženám, které pravidelně trénují, proč nestačí sledovat jen číslo na váze, počet spálených kalorií nebo sportovní výkon. Cílem bylo ukázat, jak sportovat zdravě, nepřetěžovat organismus a zároveň si zachovat hormonální rovnováhu i plodnost. „Úplně základní fakt, který je potřeba si stále připomínat, je ten, že ženská hormonální rovnováha má cyklický charakter,“ zdůraznila hned v úvodu. To znamená, že hladiny jednotlivých hormonů se v průběhu měsíce mění a s nimi se mění i to, jak se žena cítí, jaký má výkon, náladu i schopnost regenerace. Menstruační cyklus proto není jen otázkou několika dnů krvácení. Je to proces, který ovlivňuje celý organismus.
V první polovině cyklu postupně stoupá hladina estrogenů. Právě tato fáze bývá spojena s větší energií, lepší náladou, vyšší výkonností a lepší schopností zvládat fyzickou i psychickou zátěž. Mnoho žen si v tomto období všímá, že mají chuť více trénovat, jsou silnější a cítí se celkově lépe. „Dá se říct, že právě tehdy jsme na svém měsíčním vrcholu,“ popsala MUDr. Eva Šťastná období kolem ovulace, kdy jsou estrogeny nejvýše. Právě v této části cyklu bývá pro mnoho žen přirozenější zařazovat náročnější tréninky, silové lekce nebo intenzivnější sportovní výkon. Organismus totiž lépe regeneruje, zvládá vyšší zátěž a většinou reaguje pozitivněji i psychicky.
Po ovulaci se však situace mění. Ve druhé polovině cyklu začíná převládat progesteron, druhý hlavní ženský hormon. S ním často přichází větší únava, menší výkonnost, větší potřeba odpočinku a u některých žen také výraznější výkyvy nálady. „Kdo zná premenstruační syndrom, ví, o čem mluvím,“ řekla lékařka. „Progesteron zvyšuje bazální tělesnou teplotu, a proto může být žena v této fázi unavenější, mít pocit těžších nohou nebo se jí hůře podávají stejné výkony jako v první části cyklu. Místo toho, aby se žena snažila výkon „přetlačit“, může být zdravější ubrat, více regenerovat a respektovat, že tělo funguje jinak."

Foto: Shutterstock
„Menstruace pak představuje období, kdy jsou hladiny estrogenů i progesteronu nejnižší. Některé ženy během menstruace nemají téměř žádné obtíže a mohou normálně sportovat. Jiné trápí bolesti břicha, hlavy, větší únava nebo horší koncentrace. Je to velmi individuální,“ upozornila MUDr. Eva Šťastná.
Právě individuální přístup je podle ní zásadní. Neexistuje jediný správný model, který by platil pro všechny. Důležité je naučit se vnímat vlastní tělo a respektovat jeho signály. Ženské pohlavní hormony navíc neovlivňují pouze menstruaci. Estrogeny a progesteron mají významný vliv na zdraví kostí, kvalitu pokožky a vlasů, ale také na srdce a cévy. „Kvůli tomu je například u žen před menopauzou infarkt až pětkrát méně častý než u mužů,“ vysvětlila.
„Po menopauze, kdy hladina ženských hormonů klesá, se tento rozdíl postupně vyrovnává. Hormony mají vliv také na některé typy nádorových onemocnění. Snižují například riziko rakoviny tlustého střeva, naopak zvyšují riziko rakoviny prsu."
Velkou roli v hormonální rovnováze ale nehrají jen estrogen a progesteron. Sport a pohyb ovlivňují také další hormony. Jedním z nejdůležitějších je inzulin, tedy hormon, který řídí zpracování glukózy. „Pokud se žena pravidelně a zdravě hýbe, zvyšuje se citlivost na inzulin. Tělo pak lépe využívá glukózu jako zdroj energie a metabolismus funguje efektivněji. To má pozitivní dopad nejen na zdraví, ale také na menstruační cyklus a plodnost.
To dobře znají ženy se syndromem polycystických ovarií. U nich někdy samotný pohyb dokáže téměř zázračně obnovit pravidelný menstruační cyklus a výrazně zmírnit obtíže,“ uvedla Šťastná.
Dalším klíčovým hormonem je kortizol, známý jako stresový hormon. Během tréninku jeho hladina přirozeně stoupá. Organismus tím získává energii, aby zvládl zátěž. „Je to vlastně systém, který nám pomáhá například ve chvíli, kdy na nás vybafne medvěd a my musíme utéct,“ popsala s nadsázkou. Problém ale nastává tehdy, když tělo nemá prostor si po tréninku odpočinout. Pokud žena trénuje příliš intenzivně, příliš často, málo jí nebo má nedostatek spánku, hladina kortizolu zůstává dlouhodobě zvýšená. Organismus pak funguje, jako by byl neustále ve stresu. „Krátkodobé zvýšení jeho hladiny je normální a nevadí. Pokud se ale přetěžujeme, kortizol zůstává dlouhodobě zvýšený a má řadu negativních dopadů,“ upozornila lékařka. Dlouhodobě zvýšený kortizol zhoršuje zpracování glukózy a může vést ke vzniku inzulinové rezistence. Tělo pak začíná využívat jiné zdroje energie. Nejprve tuky, později dokonce i svalovou hmotu. Výsledkem není lepší forma, ale naopak horší regenerace, větší únava, pokles výkonu a postupné vyčerpání organismu.
Právě zde se ukazuje, jak důležitá je rovnováha mezi výkonem a regenerací. Sport sám o sobě není problém. Problémem je dlouhodobé přetížení.
„Paracelsus už ve středověku říkal, že pouze dávka rozhoduje o tom, zda je něco lékem, nebo jedem. Jinými slovy: všeho moc škodí. A platí to i pro sport,“ připomněla Šťastná. Pokud tělo nemá dostatek energie, začne si postupně vytvářet obranný režim. Nejprve se to projeví únavou, horší regenerací nebo zhoršenou náladou. Potom se začíná měnit menstruační cyklus. Menstruace přichází později, bývá slabší, někdy se objeví jen špinění a intervaly mezi cykly se prodlužují. Teprve v další fázi může menstruace úplně zmizet. „Mozek vyhodnotí podmínky jako nevhodné pro těhotenství. Organismus má dost práce s tím, aby zajistil přežití ženy samotné, a nemá rezervy pro výživu dalšího organismu,“ vysvětlila. „Tento stav se nazývá hypotalamická amenorea. Znamená to, že mozek přestane stimulovat vaječníky, protože dlouhodobý stres, nedostatek energie nebo příliš nízké množství tuku vyhodnotí jako nebezpečí."
Menstruace přitom není jediný problém. Nedostatek ženských hormonů ovlivňuje celý organismus. Může vést k většímu riziku zlomenin, horší kvalitě kostí, nespavosti, podrážděnosti, návalům horka, výkyvům nálady nebo vaginální suchosti. MUDr. Eva Šťastná zároveň upozornila na jednu důležitou věc: „Skutečný stav hormonálního systému může být skrytý, pokud žena užívá hormonální antikoncepci nebo má hormonální nitroděložní tělísko. Hormonální antikoncepce vytváří umělý cyklus. Menstruace přichází, i když vlastní hormonální činnost vaječníků může být utlumená,“ vysvětlila.
Žena tak může mít pocit, že je vše v pořádku, přestože by bez antikoncepce její cyklus dávno přestal fungovat normálně.
Velkým tématem přednášky bylo také množství tělesného tuku. Ve fitness prostředí bývá velmi často idealizována co nejnižší hodnota tuku, ale ženské tělo určité množství potřebuje. „Udává se přibližně 15 %, aby hormonální funkce probíhaly normálně,“ uvedla MUDr. Eva Šťastná. Tuková tkáň totiž není jen zásobárna energie. Funguje jako hormonálně aktivní orgán. Produkuje leptin, který informuje mozek o tom, zda má tělo dostatek zásob. Zároveň produkuje také estrogeny. „Tuková tkáň je druhým nejvýznamnějším producentem estrogenů hned po vaječnících,“ připomněla. Příliš nízké množství tuku proto může vést k poruchám cyklu stejně jako příliš vysoké. Ani druhý extrém ale není zdravý. Obezita má na ženské hormony a plodnost velmi výrazný negativní dopad.
Obezita je spojená s chronickým zánětem, vyšším rizikem diabetu, infarktu, mrtvice i některých nádorových onemocnění. Významně ovlivňuje také reprodukční zdraví. Ženy s obezitou častěji trpí nepravidelným cyklem a výpadky ovulace. Pokud ovulace proběhne, bývají vajíčka horší kvality. A pokud žena otěhotní, existuje vyšší riziko potratu nebo komplikací v těhotenství. „I když ovulace probíhá, bývají vajíčka horší kvality, což je dáno chronickým zánětem,“ vysvětlila Eva Šťastná. Podle ní nelze tento problém jednoduše obejít ani pomocí umělého oplodnění. „My nejsme schopni negativní vliv obezity kompenzovat. Naopak se během léčby tento problém ještě více ukáže,“ řekla otevřeně. Léčba bývá komplikovanější, nižší je úspěšnost implantace i celého IVF cyklu.
Závěr přednášky patřil tématu, o kterém se často mluví málo, ale pro mnoho žen je zásadní – věku a plodnosti. „Pokud byste si dnes měli odnést jednu hlavní myšlenku, chtěla bych, aby to byla právě tato: stárnutí zárodečných buněk nelze zpomalit,“ zdůraznila Šťastná. „Můžeme žít zdravě, sportovat, dobře jíst a cítit se skvěle, ale biologické stáří vajíček tím nezastavíme. Žena se rodí se všemi vajíčky, která kdy bude mít. V průběhu života jejich počet postupně klesá a zároveň se zhoršuje jejich kvalita." Právě věk je podle MUDr. Evy Šťastné nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje kvalitu vajíček. Po 35. roce života začíná plodnost klesat výrazněji a po čtyřicítce je pokles velmi rychlý. „Máme stejné reprodukční okno, jaké měly ženy v 17. nebo 15. století,“ upozornila. Zatímco se délka života prodlužuje a společnost se mění, biologické limity ženské plodnosti zůstávají stejné.
Každá žena má navíc jinou zásobu vajíček, takzvanou ovariální rezervu. Ta je do značné míry dědičná. Pokud například maminka nebo babička přestala menstruovat velmi brzy, může to znamenat, že i dcera bude mít kratší reprodukční období. MUDr. Eva Šťastná proto doporučuje, aby ženy kolem třicítky znaly svou ovariální rezervu. Vyšetření zahrnuje odběr krve a ultrazvuk a dokáže napovědět, jak dlouhé může být jejich reprodukční okno. Pokud žena ví, že děti chce, ale zatím není ve vhodné životní situaci, existuje podle ní i možnost takzvaného social freezingu, tedy odběru a zamražení vajíček v době, kdy jsou ještě kvalitní.
Na úplný závěr se ale MUDr. Eva Šťastná vrátila k hlavnímu poselství celé přednášky: „Zdravý pohyb je pro ženské tělo obrovským přínosem. Zlepšuje metabolismus, snižuje stres, podporuje hormonální rovnováhu, pravidelný cyklus i plodnost. Musí ale být vyvážený, doplněný dostatkem energie, kvalitní stravy, spánku a dostatečné regenerace. Jen tehdy dokáže tělu prospívat dlouhodobě a nestává se dalším zdrojem stresu. Pokud sportujeme rozumně, má to pro naše tělo mnoho přínosů,“ shrnula MUDr. Eva Šťastná. Podle ní není cílem ženského tréninku dostat organismus na hranici možností, ale naopak vytvořit podmínky, ve kterých může dobře fungovat, tedy mít dostatek sil na výkon, regeneraci i běžný život. Menstruační cyklus přitom představuje jeden z nejdůležitějších ukazatelů, zda je tato rovnováha zachovaná. Pokud je pravidelný a žena se cítí dobře, je to známka toho, že tělo má vše, co potřebuje.
| MUDr. Eva Šťastná z IVF Cube a nadace ProPlodnost
MUDr. Eva Šťastná vystudovala 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, část studia všeobecného lékařství absolvovala také na Universidade de Lisboa v rámci programu Erasmus. Během své profesní dráhy se dlouhodobě specializuje na gynekologii, porodnictví a reprodukční medicínu. Odborné zkušenosti získávala nejen v Česku, ale i v Německu a Kambodži. Absolvovala specializované kurzy ultrazvuku v gynekologii a porodnictví na Universitätsklinikum Carl Gustav Carus, dále se věnovala pre- a perinatální péči, psychosomatice v gynekologii i fetomaternálnímu dopplerovskému ultrazvuku.
V roce 2019 získala atestaci v oboru gynekologie a porodnictví v Německu. Pracovala mimo jiné na gynekologicko-porodnickém oddělení Rudolf Virchow Klinikum Glauchau, řadu let působila také na jednotce intenzivní péče stejné nemocnice. Zkušenosti získávala rovněž v humanitárních projektech v Kambodži ve spolupráci s organizacemi Women’s Health Cambodia a The Lake Clinic Cambodia. Od roku 2022 působí jako samostatná gynekoložka v ambulanci v Česká Kamenice. |
Zdroj: Autorský článek na základě přednášky MUDr. Evy Šťastné z IVF Cube v hubu GymBeam
Související články