Hlavním cílem kohezní politiky je podporovat vyvážený rozvoj jednotlivých evropských regionů a pomáhat těm, které zaostávají za ekonomicky silnějšími oblastmi. Evropská unie proto prostřednictvím této politiky přerozděluje část svých finančních prostředků do projektů, které mají zlepšit život obyvatel, posílit místní ekonomiku a zvýšit konkurenceschopnost regionů.
Kohezní politika je pro Českou republiku naprosto zásadní. Evropské prostředky pomohly modernizovat infrastrukturu, školy, nemocnice i celé regiony. Tomáš Zdechovský — europoslanec
„Kohezní politika je pro Českou republiku naprosto zásadní. Evropské prostředky pomohly modernizovat infrastrukturu, školy, nemocnice i celé regiony. Musíme si ale uvědomit, že Evropa dnes čelí zcela novým výzvám. Potřebujeme výrazně investovat do bezpečnosti, obrany, energetické nezávislosti a konkurenceschopnosti. Tomu se musí přizpůsobit i kohezní politika a její budoucí nastavení,“ popisuje pro Drbnu europoslanec Tomáš Zdechovský.
Co se týče konkrétního využití, kohezní politika zasahuje do řady oblastí každodenního života. Peníze z evropských fondů mohou směřovat například do oprav a výstavby silnic, železnic, škol, nemocnic nebo sociálních zařízení. Podporují také modernizaci podniků, výzkum, inovace, ochranu životního prostředí, energetické úspory nebo zaměstnanost. Důležitou součástí je rovněž vzdělávání, rekvalifikace a pomoc lidem, kteří mají ztížený přístup na pracovní trh.
Mezi hlavní nástroje kohezní politiky patří Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti a Fond pro spravedlivou transformaci. Jednotlivé fondy mají odlišné zaměření, společným cílem je však podpora rozvoje a snižování rozdílů mezi regiony.
„Každé euro musí být investováno smysluplně, transparentně a s jasným výsledkem. Nejde o to, kolik peněz dokážeme utratit, ale co za ně skutečně vybudujeme a jaký užitek přinesou,“ dodává Zdechovský.
Pro české regiony představuje kohezní politika významný zdroj peněz na investice, které by se jinak uskutečňovaly obtížněji nebo pomaleji. O evropské prostředky mohou za stanovených podmínek žádat například města, obce, kraje, školy, neziskové organizace nebo podnikatelé. Konkrétní podporované projekty se liší podle jednotlivých dotačních programů a jejich pravidel. Výsledkem mají být nejen nové stavby a modernizovaná infrastruktura, ale především lepší podmínky pro život, práci a podnikání v regionech.
Investice do silnice v regionech
Evropské peníze pomáhají například v Karlovarskému kraji postupně modernizovat silnice II. třídy, které propojují jednotlivá města a obce regionu. Jedním z hlavních zdrojů je Integrovaný regionální operační program (IROP). V současném programovém období 2021–2027 má Karlovarský kraj pro projekty na silnicích II. třídy vyčleněnou evropskou podporu přesahující 502 milionů korun. Mezi podpořené stavby patří například rekonstrukce průtahu Aší, modernizace silnice mezi Toužimí a Smilovem nebo úseku mezi Teplou a Horním Kramolínem.
Rekonstrukce úseku mezi Teplou a Horním Kramolínem, podpořená téměř šedesátimilionovou dotací z IROP, přinesla moderní a bezpečnou komunikaci, která výrazně zlepšuje dopravní dostupnost i komfort každodenního cestování v Karlovarském kraji.Lenka Kyrianová — ředitelka Centra pro regionální rozvoj Karlovy Vary
Jednou z dokončených investic v poslední době je modernizace přibližně 2,5 kilometru dlouhého úseku silnice II/198 mezi Teplou a Horním Kramolínem. Celkové náklady dosáhly zhruba 70,9 milionu korun a projekt podpořila Evropská unie prostřednictvím IROP společně s Karlovarským krajem. „Rekonstrukce úseku mezi Teplou a Horním Kramolínem, podpořená téměř šedesátimilionovou dotací z IROP, přinesla moderní a bezpečnou komunikaci, která výrazně zlepšuje dopravní dostupnost i komfort každodenního cestování v Karlovarském kraji,“ uvedla Lenka Kyrianová, ředitelka Centra pro regionální rozvoj Karlovy Vary.
Další evropské prostředky zamíří například na modernizaci silnice II/198 mezi Toužimí a Prachomety. Projekt získal z IROP dotaci přes 40,2 milionu korun, přičemž součástí prací bude také rekonstrukce dvou mostů přes řeku Střelu. Celkové předpokládané náklady na tuto část stavby činí 73,25 milionu korun. Evropské dotace však nepokrývají všechny potřebné opravy krajských komunikací. Kraj proto musí část investic financovat ze svého rozpočtu a dalších zdrojů. Podle Krajské správy a údržby silnic jsou pro rok 2026 připraveny opravy v předpokládané hodnotě přibližně 846 milionů korun.