3 min

Dvě hodiny, které zlomily český národ. Bitva na Bílé hoře uvrhla Čechy do tří století temna

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Bitva na Bílé hoře 8. listopadu 1620 ukončila stavovské povstání a přinesla ztrátu české suverenity. Porážka změnila dějiny i tvář celé Evropy.

Pieter Snayers a jeho vyobrazení bitvy na Bílé hoře

Zdroj: FOTO:Peter Snayers, Public domain, via Wikimedia Commons

Před čtyřmi sty pěti lety, 8. listopadu 1620, se u Prahy střetla vojska českých stavů s armádou Habsburků. Bitva trvala pouhé dvě hodiny, ale rozhodla o osudu naší země na dalších 300 let. Skončila totiž porážkou, která připravila Čechy o samostatnost, rozehnala vzdělané vrstvy a otevřela temné období našich dějin.

8. listopadu se rozhodlo během dvou hodin

Bitva na Bílé hoře proběhla v rámci třicetileté války a stala se jednou z nejzásadnějších událostí evropských dějin. Na břevnovské pláni proti sobě stálo dvacet tisíc stavovských a téměř třicet tisíc císařských vojáků. Habsburkovy oddíly vedli Karel Bonaventura Buquoy a Maxmilián I. Bavorský, zatímco české stavy řídil kníže Kristián z Anhaltu, s podporou hraběte Thurna a Jiřího Fridricha Hohenlohe.

Historik Vít Vlnas v dokumentu Bílá hora: Kronika povstání uvedl: „Někteří vám řeknou, že to byla šarvátka, ale počet padlých ukazuje, že to byla regulérní bitva.“

Podle něj šlo o druhou nejkrvavější bitvu třicetileté války. Bitva trvala sotva dvě hodiny a skončila naprostým krachem českých stavů. Císařští ztratili asi pět set mužů, zatímco stavovská armáda měla sedm set padlých a další stovky zahynuly při ústupu k Praze.

Porážka, která zlomila české elity

Po bitvě následovala tvrdá odveta. Už v červnu 1621 bylo na Staroměstském náměstí popraveno sedmadvacet vůdců povstání. Jejich smrt měla být varováním pro všechny, kdo by se chtěli znovu Habsburkům postavit. Majetky české šlechty byly zabaveny a rozděleny mezi katolické spojence. České země přišly o šlechtu i vzdělance, kteří tvořili jejich kulturní páteř.

Odliv elit zlomil páteř vzdělanosti. Mnoho učenců i umělců našlo nový domov v cizině. Mezi nimi i Jan Amos Komenský či Jindřich Matyáš Thurn. V zemi začala tvrdá rekatolizace a germanizace. Čeština ustupovala z veřejného života a němčina se stala úředním jazykem.

Císař Ferdinand II. upevnil absolutní vládu, podporoval jezuity a obnovil katolickou jednotu země. Tím se završilo období, které pozdější historikové označili jako dobu temna.

Schéma postupu vojsk, FOTO: Sir Iain, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Evropa mezitím měnila rovnováhu sil

Zatímco Habsburkové v Praze oslavovali vítězství, na západě Evropy už ztráceli sílu. Mezi lety 1621 a 1648 vrcholila osmdesátiletá válka, v níž Nizozemsko definitivně porazilo španělské Habsburky. Vestfálský mír z roku 1648 potvrdil nezávislost Nizozemska a uznal i samostatnost Švýcarska. Obě země se staly symbolem úspěchu, kterého se Čechům tehdy nedostalo.

V českých zemích se naproti tomu rozvíjela centralizovaná monarchie řízená z Vídně. Katolická církev znovu ovládla školství i veřejný prostor a protestantské tradice byly potlačovány. Rozdíl mezi západní Evropou, která posilovala svobodu a samostatnost, a českými zeměmi, které ztratily autonomii, se stále více prohluboval.

Pieter Snayers a jeho vyobrazení bitvy na Bílé hoře, FOTO: Peter Snayers, Public domain, via Wikimedia Commons

Mýty a omyly o bitvě

Dlouhá staletí se kolem Bílé hory vytvářely nejrůznější legendy. Často se hovořilo o hrdinném odporu moravského pluku, který měl padnout do posledního muže u zdi obory Hvězda. Historici dnes uvádějí, že většina vojáků tohoto útvaru, složeného z profesionálů z různých zemí, nakonec přijala čestnou kapitulaci.

Také obraz bitvy, který vytvořil malíř Pieter Snayers, vycházel spíše z fantazie než z reality. Umělec nikdy na Bílé hoře nebyl a představil ji jako majestátní pohoří nad Prahou. Legenda o Bílé hoře žila dál. Obrazy i pověsti překroutily skutečnost do podoby, která se lidem líbila víc než pravda.

Zdroje: autorský text, Prima, Rozhlas

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Reklama

Další články z kroniQa

Měly neomezené jídlo, prostor i bezpečí. Myší civilizace v experimentu Universe 25 přesto zanikla

Mimozemská loď, nebo tajná zbraň? Záhada z Tater nemá řešení

Zraněný povstalecký velitel Antonín Horák objevil za války v Belianských Tatrách záhadnou černou šachtu....

Strašlivý objev ve starém komíně. Rodina našla syna po sedmi letech

Případ zmizelého mladíka z coloradského městečka ukončil nečekaný objev ve staré opuštěné chatě. Okolnosti...

Sověti před 100 lety vymysleli vlak budoucnosti. Futuristický stroj měl jezdit 300 km/h, nakonec zmizel v archivech

Sověti chtěli ve třicátých letech postavit vlak na obřích koulích. Odvážný projekt rychlovlaku budoucnosti...

David Vetter se narodil bez imunity a celý život prožil v plastové bublině. Matka se jej poprvé dotkla až po jeho smrti

David Vetter se narodil s těžkou poruchou imunity a dětství strávil v plastovém izolátoru. Nadějný lékařský...

Tento článek byl publikován ze zdrojů kroniQa

Web nabízí aktuální články z oblasti moderních technologií, vědy, společnosti i životního stylu. Obsah kombinuje praktické tipy s přehledy trendů a novinek, které ovlivňují každodenní život – od digitálních inovací přes zdraví až po kuriozity ze světa. Články jsou psané srozumitelně a přístupně,...

Dvě hodiny, které zlomily český národ. Bitva na Bílé hoře uvrhla Čechy do tří století temna

Ultras Slavie namalovali nechtěného expolicistu ze svého klubu. Tvrdík reagoval

Neuvěřitelná cena 5,90. Farmáři zuří, obchody prudce zlevnily jejich produkt. Schillerová reagovala

„Hlavně ať jsme za deb*ly.“ Landa po požáru v jeho domě tvrdě zúčtoval s médii

Tři jména za celou historii. Pogačar je jediný závod od klubu, do kterého se půl století nikdo nedostal

81 lidí zahynulo nad Tyrhénským mořem. Dodnes není jasné, kdo nebo co zničilo let Itavia 870