Související článek: Ilja Malinin ukazuje, kam se posunulo moderní krasobruslení. V jeho jízdách je talent, tvrdá škola i odvaha riskovat
Související článek: Plnoštíhlá postava není problém. Největší chyby vznikají až ve chvíli, kdy se ji snažíte schovat
Děti si hokejové fandění užijí mnohem víc, když z něj rodiče udělají společnou hru místo pouhého sledování zápasu. Pro malé fanoušky nebývá nejdůležitější skóre ani složitá pravidla. Zaujme je atmosféra, barvy, domácí příprava a pocit, že mají v rodinném fandění vlastní roli.
Právě proto se vyplatí zapojit děti ještě před úvodním vhazováním. Nemusí jít o velké přípravy. Stačí vyhradit chvíli na malování vlajek, výrobu jednoduché cedule nebo domluvu, komu bude dítě během zápasu fandit nejvíc. I krátká aktivita dokáže proměnit večer u televize v událost, na kterou se dítě těší.
Vlastní vlajka dá dítěti pocit, že je součástí týmu Malování vlajek patří k nejjednodušším způsobům, jak děti do fandění vtáhnout. Rodiče mohou připravit bílé papíry, pastelky, fixy nebo tempery a nechat dítě vytvořit vlastní fanouškovský symbol. Menší děti mohou vybarvovat předkreslený tvar, starší si často rády vymyslí i nápis, srdce, puk, dres nebo číslo oblíbeného hráče.
Výhodou je, že nejde o dokonalý výsledek. Dítě má dostat prostor udělat vlajku po svém. Když ji pak může během zápasu držet, mávnutím oslavit gól nebo si ji položit vedle sebe na gauč, fandění pro něj získá konkrétní podobu. Z obyčejného papíru se stane jeho vlastní vstupenka do zápasu.
Související článek: Na plážích roste strom smrti. Na pohled láká, ve skutečnosti může způsobit slepotu a popáleniny
Související článek: S kým dnes žije Tomáš Verner. Po vztahu s Lucií Vondráčkovou našel štěstí po boku exotické krásky
Dalším snadným nápadem jsou domácí fandicí cedule. Na větší karton může dítě napsat krátký pokřik, nakreslit branku, puk nebo jen velké srdce v týmových barvách. Dobře fungují jednoduché věty typu „Do toho!“, „Gól!“ nebo „Fandíme spolu“. U menších dětí stačí obrázek a pár barevných tvarů.
Cedule má jednu praktickou výhodu. Dítě nemusí celou dobu sedět v klidu a sledovat každou akci. Může se zapojit ve chvíli, kdy se něco stane, zvednout svůj nápis, zatleskat nebo zakřičet domluvený pokřik. Pro rodiče je to příjemný způsob, jak udržet pozornost bez napomínání a zbytečného tlaku.
Děti chtějí fandit s vámi. Takhle jim hokej zpříjemníte, i když pravidla ještě neznají.
Magnific.om
Pravidla stačí vysvětlit jednoduše a bez zahlcení Děti nepotřebují podrobný výklad o taktických systémech, postavení hráčů nebo rozhodcovských signálech. Na začátek jim stačí vědět, že dva týmy se snaží dostat puk do soupeřovy branky, hráči bruslí po ledě a vyhrává ten, kdo dá víc gólů. Takové vysvětlení je krátké, srozumitelné a dítě se v zápase lépe zorientuje.
Když se dítě ptá, proč rozhodčí pískal nebo proč hráč odjel na trestnou lavici, rodič může odpovědět jednou větou. Například že někdo zahrál nedovoleně, a proto jeho tým chvíli hraje v menším počtu. Dlouhé vysvětlování často pozornost spíš vezme. Lepší je reagovat průběžně a jednoduše podle toho, co dítě právě zaujme.
Související článek: Mnoho Čechů netuší, že má doma absolutní poklad. Pokud máte tento popelník, jste milionáři
Související článek: Barack Obama ukázal své luxusní bydlení. Bílý interiér a rozlehlá zahrada berou dech
U mladších dětí může pomoci i drobná odměna za sledování části zápasu. Nemusí jít o sladkosti ani velké dárky. Někdy stačí společný čaj, miska ovoce, možnost vybrat si místo na gauči nebo samolepka za to, že dítě vydrželo sledovat první třetinu.
Odměna by měla podporovat společný zážitek, ne vytvořit dojem, že hokej je povinnost. Dobře funguje domluva předem. Rodiče mohou dítěti říct, že spolu zkusí sledovat část zápasu, fandit při gólech a po třetině si dají malou přestávku. Dítě tak ví, co ho čeká, a lépe přijme, že nemusí zvládnout celý večer jako dospělí.
Hokej jako rodinný rituál nemusí stát na výsledku Nejsilnější vzpomínky často nevznikají ze samotného skóre, ale z opakovaných drobností. Společně připravené občerstvení, stejná deka na gauči, rodinný pokřik, malování vlajky před důležitým zápasem nebo fotka s cedulí mohou být pro dítě důležitější než konečný výsledek.
Rodinný rituál má smysl hlavně tehdy, když je příjemný pro všechny. Pokud je dítě unavené, stačí sledovat jen část zápasu. Pokud ho baví kreslení víc než samotná hra, může během přestávek tvořit další obrázky. A když se chce jen občas zeptat, kdo vyhrává, není nutné z něj dělat fanouška na povel.
Papíry, pastelky, fixy nebo barvy na výrobu vlajek a cedulí. Krátké vysvětlení hry, které dítě pochopí během několika vět. Jednoduchý rodinný pokřik nebo gesto pro gólovou radost. Malou odměnu nebo společnou pauzu po části zápasu. Pohodlné místo, kde dítě nemusí celou dobu sedět bez hnutí. Nejdůležitější je zachovat lehkost. Hokejové fandění s dětmi má být zábava, ne test trpělivosti ani znalostí. Když rodiče dovolí dětem zapojit se po svém, může se ze zápasu stát večer, který spojí rodinu u jednoho stolu, jedné obrazovky a jedné vlastnoručně namalované vlajky.
Související článek: Oldřich Kaiser uzavírá významné období. Česká kultura se těžko smiřuje se ztrátou mimořádného herce
Související článek: Dovolená na Ještědu je dnes pouze pro bohaté. Chudí lidé si tu nekoupí ani obyčejnou minerálku
https://www.ceskyhokej.cz/competition/format/25
https://www.pojdhrathokej.cz/sub-page/default/72cf02da-7e85-4dd4-861d-129ccbe516d9