InternetFirmyReceptySlovníky
Reklama

Člověk vysadil les, aby zastavil pohybující se písek. O pár desítek let později bylo jasné, že jeho stromy rostou způsobem, který dodnes nedokážeme úplně vysvětlit

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy
Sdílet
Dennívýzva
0
Na úzkém pásu země mezi Baltským mořem a Kurským zálivem dokázal písek v minulosti pohřbít celé vesnice. Lidé proto začali duny svazovat vegetací a vysazovat lesy. Jeden z nich dnes vypadá, jako by se jeho borovice uprostřed růstu daly do tance. A přesná příčina jejich podivných tvarů stále není uzavřená.
Člověk vysadil les, aby zastavil pohybující se písek. O pár desítek let později bylo jasné, že jeho stromy rostou způsobem, který dodnes nedokážeme úplně vysvětlit

Člověk vysadil les, aby zastavil pohybující se písek. O pár desítek let později bylo jasné, že jeho stromy rostou způsobem, který dodnes nedokážeme úplně vysvětlit

Doba čtení 6 min

Článek byl poprvé publikován 29.09.2026 09:11

Poslední aktualizace: 01.10.2026 09:17

Reklama

Zkušenost redakce

Pohled redakce: Tančící les připomíná obří bonsaj. Strom se ale tvarování snaží vzdorovat

Pokřivené borovice v Tančícím lese mohou na první pohled připomínat práci pěstitele bonsají. Podobnost není úplně náhodná, i když v obou případech vzniká výsledný tvar jiným způsobem. Při pěstování bonsají se větve a někdy i mladší části kmene záměrně ohýbají a pomocí drátu nebo kotev drží v požadované poloze. Po několika měsících může dřevo novou polohu částečně zafixovat a opora se odstraní. Pěstitel ale musí strom průběžně kontrolovat, protože sílící větev může drát doslova pohltit a na kůře zanechat trvalé jizvy.

Zajímavější je, co během takového tvarování dělá samotný strom. Dřeviny dokážou vnímat svou orientaci vůči gravitaci a naklonění kmene nebo větve aktivně kompenzují. Vytvářejí přitom takzvané reakční dřevo. U jehličnanů, tedy také u borovic, vzniká na spodní straně nakloněného kmene kompresní dřevo. To vytváří tlak, který pomáhá kmen znovu tlačit směrem vzhůru. Listnaté stromy používají poněkud odlišnou strategii: na horní straně vytvářejí tahové dřevo, které nakloněnou část naopak táhne vzhůru.

Pěstitel bonsaje tak vede se stromem zvláštní dlouhodobý souboj. Člověk chce větev přimět, aby zůstala dole nebo se stáčela do určitého tvaru, zatímco strom neustále reaguje dalším růstem a snaží se udržet korunu v poloze, která mu umožňuje co nejlépe fungovat. Právě proto nestačí bonsaj jednou ohnout a čekat, že v nové podobě zůstane navždy. Její tvar vzniká postupně kombinací ohýbání, řezu, nového růstu a opakovaných zásahů.

Podobnou stopu dlouhodobé reakce můžeme vidět i na bizarních borovicích v Tančícím lese. Ať už mladé stromky kdysi zdeformovalo cokoli, dnešní oblouky nejsou jen otiskem původního poškození. Jsou zároveň záznamem desítek let, během nichž se stromy snažily znovu nasměrovat svůj růst vzhůru. To, co dnes vypadá jako dokonale vytvarovaná obří bonsaj, je tedy zčásti výsledkem přesně opačného procesu – pokusu stromu deformaci překonat.


Zdroje:

New Phytologist – Gravitropisms and reaction woods of forest trees – evolution, functions and mechanisms: https://doi.org/10.1111/nph.13968

US Forest Service – Gravitropisms and reaction woods of forest trees: https://research.fs.usda.gov/treesearch/52966

Bonsai Empire – Wiring Bonsai trees to shape and bend the branches: https://www.bonsaiempire.com/basics/styling/wiring

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Všechny články tohoto autora →
Kód Enigma
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama