Vodík nemusí vždy vznikat průmyslovou výrobou z fosilních paliv nebo elektrolýzou vody. V zemské kůře se přirozeně vytváří také takzvaný přírodní neboli geologický vodík, který vzniká převážně anorganickými geologickými procesy. Patří mezi ně například reakce vody s horninami bohatými na železo, radiolýza vody nebo další redoxní reakce.
Nová studie zásob přírodního vodíku z letošního roku odhaduje zásoby na přibližně 5,6 bilionu tun, přičemž využití pouhého 1 % těchto zásob by podle autorů mohlo pokrýt energetické potřeby světa po dobu zhruba 200 let. Jeho těžba by navíc mohla být výrazně levnější než výroba zeleného vodíku – odhadem kolem 1 dolaru za kilogram oproti 3–5 dolarům u zeleného vodíku. Zároveň však není jisté, zda je přírodní vodík dostatečně koncentrovaný a dostupný pro ekonomickou těžbu, což zůstává jednou z hlavních otázek jeho budoucího využití.
Pokud ale vezmeme veškerý dnes průmyslově vyráběný vodík, je situace téměř opačná. Přibližně 83 procent světové produkce pochází z fosilních paliv – asi 62 procent ze zemního plynu a 21 procent z uhlí. Dalších zhruba 16 procent připadá na vodík vznikající jako vedlejší produkt rafinérských a petrochemických procesů a jen přibližně jedno procento tvoří nízkoemisní vodík. Přesné rozdělení na „organický“ a „anorganický“ původ se však v energetických statistikách nepoužívá.
Právě proto je zajímavý nový objev v čínské S’-čchuanské pánvi. V červnu 2026 zde vědci jižně od Čcheng-tu zaznamenali únik plynu, jehož vzorky obsahovaly 97,33 až 98,24 procenta vodíku. Zbytek tvořilo pouze stopové množství dusíku a metanu. Koncentrace 98,24 procenta patří k nejvyšším hodnotám zaznamenaným u přírodního vodíku na světě a představuje nový čínský rekord. Chemické a izotopové analýzy zároveň naznačují, že vodík nevznikl rozkladem organické hmoty ani běžnými procesy spojenými se vznikem metanu. Jeho původ je spojován s hlubinnými anorganickými procesy v zemské kůře. Geologické zlomy mohou následně fungovat jako transportní cesty, po nichž vodík rychle migruje k povrchu. Právě rychlý transport může vysvětlovat, proč se plyn nestačí přeměnit na jiné sloučeniny.
Objev je významný, ale zatím neznamená vznik nového čínského zdroje energie. Únik s téměř čistým vodíkem ještě nedokazuje existenci velkého ložiska. Vědci nyní potřebují zjistit, kde přesně vodík vzniká, jakými strukturami proudí a zda se pod zemí dokáže dlouhodobě hromadit v ekonomicky těžitelném množství. Pokud ano, přírodní vodík by mohl představovat vůbec nový typ energetického zdroje – vodík, který není nutné vyrábět, ale pouze objevit a vytěžit.
Petr Dvořák
zdroj: Aube