4 min

Česká fotbalová reprezentace řeší před MS extrémní podmínky. Hráče zavřeli do speciální místnosti

Sdílet

Dennívýzva

Dva ze tří skupinových zápasů odehraje Česko v mexických městech nad 1 500 metrů nad mořem. Základna týmu leží u Dallasu, na třetině té výšky.

Zdroj: FAČR

Obsah článku

Když kondiční trenér české reprezentace Martin Kojnok popisoval přípravu na mistrovství světa, nemluvil o taktických variantách ani o soupeřových slabinách. Mluvil o komoře simulující nadmořskou výšku, o trénincích ve velkém teple a o tom, že nejideálnější scénář přípravy nešlo kvůli podmínkám FIFA zrealizovat. Český tým, který si postup na šampionát vydřel přes dvě penaltová dramata v baráži, teď řeší problém, na který žádná taktická tabule nestačí: jak připravit tělo na podmínky, které žádný hráč v české lize nezažije.

Kilometr výšky navíc za dvě hodiny letu

Česká základna pro turnaj stojí v Mansfieldu u Dallasu, zhruba 300 metrů nad mořem. Estadio Akron v Guadalajaře, kde tým 12. června nastoupí proti Jižní Koreji, leží podle korejských zdrojů v 1 571 metrech. Třetí skupinový zápas s Mexikem se hraje v Mexico City, tam je výška ještě vyšší. Rozdíl mezi základnou a dějištěm zápasu tak činí přes kilometr. Pro srovnání: nejvýše položený prvoligový stadion v Česku je v Jablonci, necelých 500 metrů nad mořem.

K nadmořské výšce se přidává červnové horko v Mexiku a sedmihodinový časový posun oproti středoevropskému času. Nejde o jeden extrém, ale o kombinaci tří: výška, teplota, jet lag. A právě tahle kombinace může rozhodovat zápasy.

Co se děje v komoře

Kojnok v rozhovoru pro Livesport popsal dva pilíře přípravy. Prvním je komora simulující nadmořskou výšku, kde hráči absolvují zátěž na běžeckém pásu nebo na kole. Druhým jsou tréninky v horku, záměrné vystavení organismu velkému teplu, a to ve dvou režimech: aktivním, kdy hráč cvičí, a pasivním, kdy tělo reaguje na teplo v klidu.

Podle Kojnoka mají tréninky v horku podobné fyziologické účinky jako pobyt ve vysoké nadmořské výšce. Část adaptace se dá zvládnout přímo v Dallasu díky tamnímu klimatu, část vyžaduje uměle vytvořené podmínky. Hráčům byla nabídnuta možnost vyzkoušet si zátěž v komoře; z veřejně dostupných informací jde spíš o doporučený adaptační nástroj než o plošně nařízenou povinnost.

Důležité je, co sám štáb přiznává: jde o kompenzaci, ne o plnohodnotnou náhradu. Ideální by bylo strávit delší čas přímo v nadmořské výšce mexických dějišť. To ale pravidla FIFA a turnajová logistika neumožňují.

Česko není jediné, kdo to řeší

Pohled na soupeře ze skupiny A ukazuje, že aklimatizace je téma pro všechny, jen každý ji řeší jinak.

Jižní Korea si jako základnu zvolila přímo Guadalajaru. Důvod je prostý: chce být tam, kde hraje, a zvyknout si na výšku i klima na místě.
Jihoafrická republika zašla ještě dál. Kvůli úvodnímu zápasu v Mexico City si vybrala vysokohorskou Pachucu ve 2 432 metrech nad mořem a plánuje dorazit v předstihu, aby se tělo hráčů přizpůsobilo.
Česko zvolilo model, který bychom mohli nazvat kompenzačním: základna v nízko položeném Dallasu doplněná o umělou simulaci podmínek.

Korejský a jihoafrický přístup je „pobytový“: přesuň se do výšky a žij v ní. Český je technologický: zůstaň v pohodlí a doplň chybějící stimuly v komoře. Každý má svou logiku, každý má svá rizika.

Proč na tom záleží víc než na taktice

Česká reprezentace pod Miroslavem Koubkem hraje styl, který stojí na běžeckém objemu, soubojové agresivitě a organizovaném presingu. Přesně ten typ hry, který nadmořská výška a horko decimují jako první. Když tělu chybí kyslík, první věc, která odejde, není technika, je to schopnost opakovaně sprintovat, napadat a vracet se. Pro tým, který chce body spíš vydřít než přestřílet, může být aklimatizace v této skupině skoro stejně důležitá jako nominace.

Trenér Koubek před odletem do USA řekl, že tým „nejede se jen zúčastnit“ a že cílem je postup ze skupiny. V rozšířeném 48týmovém formátu drží naději i silné třetí místo. Ale domácí Mexiko zůstává nejtěžší překážkou a úvodní duel s Koreou (12. června ve 4:00 ráno středoevropského času) může celou skupinovou matematiku nastavit.

Co čeká české fanoušky

Oficiální česká kvóta od FIFA pro skupinové zápasy činí 2 379 vstupenek na Koreu, 4 058 na Jihoafrickou republiku a 3 718 na Mexiko, celkem 10 155 lístků. Jde ale o strop, ne o počet unikátních fanoušků; jeden člověk může jet na více zápasů. FAČR společně s ministerstvem zahraničí připravila fan ambasády a místa setkání ve všech třech hostitelských městech české skupiny: Guadalajaře, Atlantě i Mexico City. Logistika bude náročná a nákladná, ale zázemí pro ty, kdo se rozhodnou letět, existuje.

Česká reprezentace se na turnaj probojovala přes penaltové drama s Irskem 26. března a následně s Dánskem 31. března, kdy Pavel Šulc otevřel skóre už ve třetí minutě. Ten samý Šulc teď patří mezi hlavní kandidáty na ofenzivní trojúhelník se Schickem a Provodem. Jestli ale bude mít v Guadalajaře dost kyslíku na to, aby svůj talent přetavil v góly, závisí i na tom, co se dělo v komoře u Dallasu.

Zdroj: SportyŽivě

Autor: Radek Bardouzl

Reklama

Další články z SportyŽivě

Tento článek byl publikován ze zdrojů SportyŽivě

Články ze SportyŽivě.cz přinášejí čtenářům aktuální pohled na sportovní dění doma i ve světě – nejen prostřednictvím výsledků, ale také díky příběhům, analýzám a pohledu do zákulisí. Obsah se věnuje široké škále sportů, přičemž silně zastoupený je zejména fotbal, hokej a bojové sporty, ale...

Česká fotbalová reprezentace řeší před MS extrémní podmínky. Hráče zavřeli do speciální místnosti

Deset roků vězení pro mladého vojáka? Pořezal ruku generálovi, teď stojí před soudem

„Ty magore, přestaň se smát a koukej pod nohy.“ Šest hodin pod Everestem mělo pro Češku nečekaný závěr

„Probuďte se, varhany!“ Svatého Víta poprvé rozezněl nový božský hlas

Nová tvář nezaměstnanosti v Česku: Žena z generace Z. Práci si shánějí nejpomaleji z mladých, co za tím je?

Geniální fyzik nebo bezcitné monstrum? Albert Einstein nechal v tichosti vymazat dceru ze světa