Řada zaměstnanců je zvyklá, že daňové záležitosti jednou ročně vyřeší jejich zaměstnavatel prostřednictvím ročního zúčtování. To ale platí pouze při splnění zákonných podmínek. Jiná situace může nastat ve chvíli, kdy má člověk vedle mzdy další zdanitelné příjmy. Může jít například o samostatnou činnost, pronájem nebo další příjmy spadající pod příslušná ustanovení zákona o daních z příjmů.
U zaměstnance je důležitá hranice 20 000 korun za rok. Pokud jeho jiné příjmy podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů tuto částku překročí a nejde o příjmy osvobozené nebo zdaněné srážkovou daní, vzniká mu při splnění dalších zákonných podmínek povinnost podat vlastní daňové přiznání. Právě drobnější přivýdělky mohou být zrádné.
Související článek: Platba daně z nemovitosti se blíží. Složenka nemusí přijít každému, úřad může poslat údaje i digitálně
Po pěti pracovních dnech už může začít nabíhat pokuta
Člověk například chodí celý rok do zaměstnání, ale současně si vydělává vlastní činností, pronajímá nemovitost nebo má jiný zdanitelný příjem. Protože nejde o jeho hlavní zdroj peněz, daňovou povinnost může snadno přehlédnout. Obecně přitom platí, že přiznání musí podat také člověk, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhnou 50 000 korun, pokud nejde o příjmy osvobozené nebo příjmy, u kterých byla daň vybrána srážkou. Povinnost může vzniknout i při nižších příjmech, pokud poplatník vykazuje daňovou ztrátu.
U přiznání k dani z příjmů za rok 2025 připadla v roce 2026 základní lhůta pro papírové podání na 1. dubna, elektronicky bylo možné přiznání podat do 4. května a při využití daňového poradce nebo advokáta platila za stanovených podmínek lhůta do 1. července. Samotné překročení termínu o několik dnů ještě nemusí znamenat finanční postih. Daňový řád počítá s tím, že pokuta za opožděné tvrzení daně vzniká tehdy, pokud je zpoždění delší než pět pracovních dnů. Nejde však o novou řádnou lhůtu, ale pouze o zákonnou toleranci z hlediska této sankce.
Jestliže se člověk opozdí déle, výše pokuty se odvíjí od stanovené daně. Za každý další den prodlení činí 0,05 procenta stanovené daně. Sankce může růst maximálně do výše pěti procent stanovené daně a současně platí absolutní hranice 300 000 korun. Částka uvedená v titulku je tedy maximální zákonný strop, nikoliv automatická pokuta za několik dnů zpoždění. Finanční správa zároveň uvádí, že pokud vypočtená pokuta nedosáhne 1 000 korun, poplatník ji neplatí. Mnohem nepříjemnější situace nastává, pokud člověk přiznání nepodá ani po výzvě správce daně nebo jej podá až po lhůtě uvedené ve výzvě. V takovém případě se sankce stanoví na horní hranici a činí nejméně 500 korun.
Související článek: Velká daňová úleva prošla Sněmovnou: Přivydělat si bez přiznání má jít až dvojnásobně víc
Pozdní přiznání a pozdní zaplacení jsou dvě různé věci
Samostatně je potřeba hlídat také úhradu samotné daně. Člověk totiž může dostat podání na finanční úřad pozdě a současně nezaplatit včas daň, takže se následky mohou kombinovat. Při pozdní úhradě začíná od čtvrtého dne po splatnosti běžet úrok z prodlení. Finanční správa pro rok 2026 uváděla sazbu 11,5 procenta ročně. Čím déle tedy nedoplatek zůstává neuhrazený, tím více může výsledná částka narůstat bez ohledu na případnou pokutu za pozdní přiznání.
Kdo zjistí, že měl přiznání podat a termín už minul, neměl by situaci ignorovat. Podání přiznání co nejdříve a uhrazení případné daně zastaví další prodlužování prodlení. Důležité je také nejdříve ověřit, zda povinnost podat přiznání skutečně vznikla. Ne každý přivýdělek totiž automaticky podléhá stejnému režimu. Například prodej vlastních použitých věcí bývá od daně osvobozený, zatímco pravidelné nakupování zboží za účelem jeho dalšího prodeje se ziskem už může mít charakter podnikání. U vedlejších příjmů se proto vyplatí neřešit pouze jejich výši, ale také to, o jaký druh příjmu podle zákona skutečně jde.
financnisprava.gov.cz, financnisprava.gov.cz, zakonyprolidi.cz