Na zalévání zahrady dokáže během jedné sezony padnout překvapivě velké množství vody. U plochy kolem 500 m² může orientační potřeba při pravidelné zálivce vycházet až na desítky metrů krychlových, takže sud pod okapem není jen drobný doplněk ke kůlně. Největší smysl má tam, kde voda ze střechy odtéká bez užitku do kanalizace nebo na místo, kde ji zahrada nevyužije.
Dešťovka se hodí především na zálivku záhonů, trávníku, keřů a stromků. Využít ji lze také na opláchnutí zahradního nářadí, dlažby nebo auta. Pro pití, vaření a běžnou osobní hygienu určená není, protože její kvalita závisí na střeše, okapech, nečistotách ve vzduchu i způsobu skladování.
Malý sud stačí na záhony, větší nádrž na pravidelné zalévání
Nejjednodušší variantou je plastový sud postavený pod okap. Běžně se u takového řešení počítá s objemem zhruba 200 až 500 litrů. Hodí se pro menší zahradu, skleník, vyvýšené záhony nebo několik stromků, kde vodu roznesete konví nebo napojíte krátkou hadici přes kohoutek.
Plastové nádrže s kohoutkem už mívají větší kapacitu, přibližně 500 až 2 000 litrů. Počítejte s tím, že plná nádrž je velmi těžká, proto musí stát na pevném, rovném a stabilním podkladu. Měkká zemina pod ní může po dešti sednout a nádrž se začne naklánět.
Podzemní retenční nádrž dává smysl u domu s větší střechou a zahradou, kde se zalévá pravidelně. Objem se často pohybuje v rozmezí 2 000 až 10 000 litrů, ale k samotné nádrži je potřeba připočítat čerpadlo, zemní práce, filtry a odborné napojení na okapový systém.
Kolik vody může odtéct ze střechy
U střechy o ploše 100 m² a srážkách 300 mm za půl roku jde teoreticky o zhruba 30 000 litrů vody. V praxi část vody zůstane na střeše, ztratí se při prvním splachu nečistot nebo přeteče, pokud je sud malý. I tak jde o množství, které při chytrém zachytávání pokryje mnoho běžných zálivek.
Pro orientační výpočet spotřeby se dá použít zálivka 20 litrů na 1 m² týdně. Zahrada o ploše 500 m² by při takové intenzitě potřebovala asi 10 000 litrů týdně. Za období od dubna do září, tedy přibližně za 26 týdnů, to vychází na 260 m³. Takové množství malý sud nepokryje, ale pomůže nahradit část pitné vody hlavně po deštích.
Cenu porovnávejte podle objemu, ne podle vzhledu
Menší sudy se podle typu a výbavy pohybují orientačně od 800 do 2 500 Kč. Větší nadzemní nádrže s kohoutkem mohou stát zhruba 2 500 až 8 000 Kč. U podzemních retenčních nádrží začíná samotná nádrž přibližně na 15 000 Kč, ale konečnou cenu zvýší montáž a příslušenství.
Při nákupu sledujte, zda je v ceně víko, kohoutek, podstavec, filtr do svodu a přepad. Víko omezuje padání listí a také snižuje riziko, že se z nádoby stane líhniště komárů. Přepad je praktický hlavně při prudkých deštích, kdy se plný sud jinak vylévá ke zdi domu nebo na chodník.
Instalace pod okapem musí být stabilní a čistá
Sud nestavte přímo do měkké hlíny. Vhodnější je pevná dlaždice, betonový základ, štěrkové lože s deskou nebo hotový podstavec určený pro daný typ sudu. Pokud má nádoba kohoutek, ponechte pod ním místo na konev.
Do svodu se vyplatí vložit sběrač s filtrem, který zachytí listí a hrubé nečistoty. První vodu po delším suchu je lepší nechat odtéct mimo nádrž, protože spláchne prach, pyl a nečistoty ze střechy. U střech s problematickými starými nátěry nebo neznámým povrchem používejte vodu raději jen na okrasné rostliny, ne na jedlou část zeleniny.
Na zimu sud vypusťte nebo ho chraňte před mrazem
Nadzemní sudy a plastové nádoby před mrazy vypusťte, vyčistěte od usazenin a ideálně otočte dnem vzhůru nebo přesuňte do kůlny. Voda při zamrzání zvětšuje objem a může poškodit stěny, kohoutek i napojenou hadici. U větších nádrží dodržte pokyny výrobce, protože ne každý model snese zimu stejně.
Filtr ve svodu kontrolujte průběžně během sezony, po bouřkách a na podzim častěji. Zanesený filtr sníží průtok, voda začne přetékat mimo sud a do nádoby se dostane víc organických zbytků. Před nákupem větší nádrže si ověřte aktuální cenu vody ve své obci, plochu střechy a místo pro bezpečné přepady při silném dešti.
autorský text, iDNES, iReceptář