Zkuste se doma podívat na prkénko, na kterém krájíte nejčastěji. Nejspíš je dřevěné nebo plastové a má za sebou stovky obědů. Přesně takové kusy teď v mnoha domácnostech míří do koše a nahrazuje je deska z materiálu, o jakém většina lidí donedávna neměla tušení. Táhne je k němu jedna vlastnost: povrch, na kterém bakterie ani zápach nemají kde ulpět. Pojďme se podívat, co to je a proč kvůli tomu lidé mění letitý zvyk.
Hladký povrch nedá bakteriím ani pachům šanci Materiál, o kterém je řeč, se jmenuje kompozit a prkénka z něj se poznají podle hladkého, na pohled skoro bezešvého povrchu. Slovo kompozit označuje cokoli, co vznikne slisováním několika různých složek dohromady. U krájecích desek tvoří základ nejčastěji jemná dřevná nebo papírová drť pojená pryskyřicí, ke které se občas přidá kousek pevného plastu. Deska pak bývá tenká, tvrdá a hlavně bez pórů.
A právě neporéznost je tady klíčová. Šťáva ze syrového masa ani voda z rajčat se nemají kam vsáknout, takže bakteriím chybí jak vlhko, tak škvíry, ve kterých by přečkaly další krájení. Po opláchnutí voda z rovné plochy sjede a deska je za pár minut suchá. Se zápachem je to stejné. Když na prkénku zpracujete cibuli nebo česnek, po umytí po pachu nezůstane stopa, protože se nemá do čeho zatáhnout.
Přečtěte si také: Češky přestávají kupovat alobal. Nahrazují ho věcí, která se dá používat pořád dokola a jídlo v ní nepřischne
Kompozit šetří ostří nožů Neporéznost sice nabízí i sklo nebo kámen, jenže tahle cesta má háček, na který mnozí doplatili. Tvrdost obou materiálů je pro nože zničující. Ostří se o takovou plochu obrousí za pár týdnů a z původně dobrého nože se stane nástroj, který suroviny spíš mačká než krájí. Skleněná deska navíc snadno praskne, když spadne, a v ruce je pořádně těžká.
Kompozit tuhle daň neplatí. Je dost pevný na to, aby snesl i ráznější práci sekáčkem, ale zároveň poddajnější než sklo, takže čepel do něj měkce zajede a nijak netrpí. K nožům je zkrátka podobně ohleduplný jako dřevo, které kuchaři z tohoto důvodu roky vyhledávají.
Od plastu čím dál víc lidí utíká Z opačného konce mizí z kuchyní i prkénka plastová. Zpočátku působí jako praktická volba, protože jsou lehká, laciná a klidně je pošlete do myčky. Zádrhel se objeví až po čase. Nožem se do plastu postupně vyryje hustá síť jemných rýh a právě v nich se usadí bakterie, ke kterým se saponát ani voda nedostanou. Podle rozborů drží obnošené plastové prkénko víc bakterií než dřevěné i po důkladném umytí.
Přečtěte si také: Za totality stála v každé spíži, po revoluci putovala do sběru. Dnes se o ni sběratelé přetahují a platí až 5 000 Kč
K tomu se přidal problém, o kterém se dřív skoro nemluvilo. Studie zveřejněná v roce 2023 v odborném časopise Environmental Science & Technology popsala, že se při krájení z plastových desek odlupují do jídla nepatrné částečky plastu. Podle jejího odhadu se člověku kvůli krájení na plastovém prkénku může za rok dostat do jídla zhruba sedm až padesát gramů mikroplastů. Co to znamená pro zdraví, věda zatím teprve zkoumá, ale i tak už to samotné číslo řadu lidí přimělo plast doma vyřadit.
Dřevo pořád obstojí, žádá si ale péči Dřevo přitom z kuchyní neodchází kvůli hygieně, i když to tak občas zaznívá. Odborné práce dlouhodobě dokládají, že si dřevo s bakteriemi poradí samo. Ty, které proniknou mezi vlákna, uvnitř uvíznou a po čase odumřou, zatímco na plastu se nic takového neděje. K tomu je měkké a šetrné k ostří.
Kámen úrazu je péče. Dřevo nesnese myčku, kde by se zkroutilo a popraskalo, a tak přijde na řadu ruční mytí, okamžité osušení a čas od času nátěr olejem. U kompozitu tahle rutina odpadá, deska putuje do myčky a je vyřízeno. Bezstarostnost je pro spoustu lidí ten rozhodující důvod, proč sáhnou po změně.
Přečtěte si také: Češky přestávají kupovat čisticí prostředky na sporák. Mastnotu rozpustí 1 věc ze spíže za pár korun
Dřevěné prkénko si s bakteriemi poradí samo, žádá si ale ruční mytí a občasné naolejování. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. Jak si kompozit stojí vedle plastu a dřeva, shrnuje následující tabulka:
Materiál Hygiena Nože Cena Údržba Kompozit neporézní povrch, nedrží bakterie ani pach nůž lehce zajede, ostří zůstává ostré vyšší, zhruba 400 až 1 000 Kč do myčky, bez olejování Plast po poškrábání drží víc bakterií, uvolňuje mikroplasty nůž ho časem poškrábe nízká snese myčku Dřevo přirozeně antibakteriální, bakterie uvnitř odumřou měkké, k nožům ohleduplné nízká jen ruční mytí, sušení a občasné olejování
Za kolik pořídíte a komu se hodí Co může od nákupu odradit, je pořizovací cena. Nejlevnější kompozitní desky se dají koupit zhruba od 400 korun, za rozměrnější a robustnější kus od zavedeného výrobce ale klidně dáte kolem 1 000 korun. Vedle běžného plastu i obyčejného dřeva je to znát.
Přečtěte si také: Odborníci varují: srovnali pečení v troubě a v horkovzdušné fritéze. Výsledky odhalily tichého žrouta elektřiny, kterého má doma skoro každý
Připlácí se ovšem za klid. Odpadá pravidelné olejování i nejistota, jestli je prkénko po syrovém kuřeti skutečně čisté. Bývá k tomu subtilní a v zásuvce zabere málo místa, po okraji často vede mělká drážka, do níž steče vytékající šťáva. Kdo u vaření tráví hodně času a chce mít pokoj od bakterií i tupých nožů, rád si připlatí. Komu stačí pár řezů týdně do pečiva, tomu dobře poslouží i staré dřevo, jen ho musí poctivě sušit.
Zdroje: https://pubs.acs.org/doi/10.1021/acs.est.3c00924, https://www.dumazahrada.cz/domacnost/prkenko-drevene-plastove-proc-nepouzivat/, https://www.apetitonline.cz/zajimavosti/na-jakem-prkenku-krajet-maso-drevene-plastove-prkenko, https://energozrouti.cz/clanek/tradicni-prkenka-na-krajeni-mizi-z-kuchyni-novy-antibakterialni-material-je-bezpecnejsi-i-trvanlivejsi, https://tulup.cz/pro-zakazniky/blog/sklenene-nebo-drevene-krajeci-prkenko-objevte-zpusoby-jak-efektivne-cistit-a-zbavit-se-neprijemnych-pachu-z-kuchynskych-prkenek, https://www.kupi.cz/magazin/clanek/24849-plastove-nebo-drevene-prkenko-hygienicnost-vyhody-nevyhody