Většina obyvatel České republiky se domnívá, že v zemi pracuje příliš mnoho cizinců, zároveň však připouští, že bez pracovníků ze zahraničí by některé profese zůstaly neobsazené. Vyplývá to z dat šetření provedených analytickým ústavem STEM, která má deník inregion.cz k dispozici. Další data stejné výzkumné série zároveň ukázala proměny vztahu české veřejnosti k jednotlivým národnostem. Zatímco přijatelnost Rusů v posledních letech výrazně klesla, například Vietnamci nebo Ukrajinci jsou dnes v české společnosti přijímáni výrazně lépe než v minulosti.
Postoje české veřejnosti k zaměstnávání cizinců zůstávají rozporuplné. Podle aktuálních dat analytického ústavu STEM se 65 procent obyvatel domnívá, že v České republice pracuje příliš mnoho zahraničních pracovníků. Takový názor představuje většinový postoj české společnosti, přesto však nejde o jednoznačné odmítnutí jejich přítomnosti na pracovním trhu.
Výsledky průzkumů ukázaly, že česká veřejnost současně vnímá praktickou roli cizinců v ekonomice. Přibližně 58 procent respondentů souhlasí s tvrzením, že zaměstnávání pracovníků ze zahraničí je v některých profesích jediným řešením nedostatku pracovních sil. Naopak 47 procent dotázaných zastává názor, že cizinci připravují české občany o pracovní místa. „Cizinci pracující v Česku stále vyvolávají mezi českou veřejností pocit ohrožení. Často si ale neuvědomujeme, že u nás velká část cizinců vykonává méně kvalifikované a hůře placené práce, které řada Čechů vykonávat ani nechce,“ uvedla k výsledkům analytička STEM Kateřina Duspivová.
Data tak ukázal výraznou ambivalenci veřejného mínění. Zahraniční pracovníci jsou zároveň vnímáni jako potřebná součást ekonomiky i jako potenciální konkurence na trhu práce.
Ekonomika výrazně ovlivňuje postoje veřejnosti
Výzkumná série TRENDY, kterou STEM realizuje dlouhodobě, umožňuje sledovat proměny těchto postojů v čase. Výsledky ukázaly, že vztah české veřejnosti k zaměstnávání cizinců úzce souvisí s vývojem ekonomiky.
Výrazné posílení negativních postojů bylo zaznamenáno během globální finanční krize po roce 2008. Ekonomický propad, který následoval po pádu investiční banky Lehman Brothers a problémech amerických hypotečních institucí Fannie Mae a Freddie Mac, vedl také v České republice k růstu nezaměstnanosti.
V tomto období až 75 procent obyvatel zastávalo názor, že zaměstnávání cizinců připravuje české občany o práci. Vývoj veřejného mínění tak kopíroval situaci na pracovním trhu, kde rostoucí nezaměstnanost zvyšovala obavy z konkurence.
Podle sociologů se podobný mechanismus objevuje opakovaně. V období ekonomické nejistoty mají lidé tendenci vnímat přítomnost zahraničních pracovníků kritičtěji.
Postupné zmírňování odmítavých postojů
Dlouhodobý vývoj dat však naznačil, že odmítavé postoje české veřejnosti vůči zaměstnávání cizinců postupně slábnou. Tento trend souvisí především s proměnami českého pracovního trhu a dlouhodobým nedostatkem pracovní síly v některých odvětvích.
Zahraniční pracovníci dnes působí v řadě sektorů české ekonomiky. Vedle průmyslové výroby nebo stavebnictví jde například o logistiku, zemědělství nebo služby.
Rostoucí počet cizinců zároveň znamená i častější osobní zkušenost s jejich prací. Pro mnoho zaměstnavatelů i zaměstnanců se zahraniční kolegové stali běžnou součástí pracovního prostředí.
Právě přímá zkušenost může přispívat k postupné změně postojů veřejnosti.
Cizinci často obsazují méně atraktivní práce
Data z šetření ukázala, že většina zahraničních pracovníků v České republice vykonává méně kvalifikované práce. Jde například o dělnické profese v průmyslu, zaměstnance ve stavebnictví nebo pracovníky v logistice. Tyto pozice bývají často fyzicky náročné a zároveň finančně méně atraktivní. Právě proto o ně mezi českými pracovníky bývá menší zájem. Zahraniční zaměstnanci tak často obsazují pracovní místa, která by jinak zůstávala dlouhodobě neobsazená.
Rozdíly mezi českými a zahraničními pracovníky se projevují také ve výši mezd. Průměrný český zaměstnanec pobíral v první polovině roku 2025 přibližně 52 tisíc korun měsíčně. V případě pracovníků z Ukrajiny činila průměrná mzda zhruba 38 tisíc korun. Zahraniční pracovníci zároveň podle statistik odpracují v průměru více hodin než čeští zaměstnanci.
Slováci tvoří specifickou skupinu
Odlišnou pozici mají na českém pracovním trhu pracovníci ze Slovenska. Díky jazykové a kulturní blízkosti se často uplatňují v kvalifikovaných profesích a odborných pozicích. Tomu odpovídá i jejich průměrné finanční ohodnocení. Podle dostupných údajů dosahovala průměrná mzda slovenských pracovníků v České republice v první polovině roku 2025 přibližně 65 tisíc korun měsíčně. Tato částka je vyšší než průměrná mzda českých zaměstnanců.
Zahraniční pracovníci tak nepředstavují jednotnou skupinu. Jejich postavení na pracovním trhu se výrazně liší podle kvalifikace i země původu.
Sociální postavení ovlivňuje názory
Výzkum STEM zároveň poukázala na výrazné rozdíly v postojích veřejnosti podle vzdělání a sociálního postavení. Silnější obavy z konkurence zahraničních pracovníků se dlouhodobě objevují mezi lidmi s nižším vzděláním nebo mezi nezaměstnanými. „Pocit ohrožení je silnější u osob s nižší kvalifikací, kde mohou být cizinci vnímáni jako konkurence, doplnila Duspivová.“ Naopak vysokoškolsky vzdělaní lidé mají obecně méně negativní postoj k zaměstnávání cizinců.
Podobný rozdíl se objevuje také podle příjmové situace domácností. Lidé z ekonomicky stabilnějších domácností mají menší tendenci vnímat zahraniční pracovníky jako ohrožení. Ani v této skupině však kritické postoje zcela nevymizely. Přibližně polovina respondentů z dobře zajištěných domácností se domnívá, že v České republice pracuje příliš mnoho cizinců.
Vztah k jednotlivým národnostem se výrazně liší
Štření STEM zároveň ukázala, že česká veřejnost rozlišuje mezi jednotlivými národnostmi výrazně odlišně. Postoje k cizincům se tak neformují pouze podle jejich role na pracovním trhu, ale také podle širších politických a historických souvislostí. Z aktuálních dat vyplývá například výrazný pokles přijatelnosti Rusů v české společnosti. Jako sousedy by je dnes bez problémů přijalo pouze 32 procent obyvatel.
Meziročně jde o pokles o tři procentní body a ve srovnání s rokem 2023 o čtyři body. Vývoj souvisí především s pokračujícím rusko-ukrajinským konfliktem. Ještě před deseti lety byli Rusové pro polovinu české veřejnosti přijatelní jako sousedé a patřili dokonce mezi skupiny, které byly vnímány pozitivněji než Ukrajinci.
Válka proměnila postoje k Rusům i Ukrajincům
V současnosti se situace výrazně změnila. Přijatelnost Rusů se podle autorů výzkumu začíná propadat na úroveň, která byla zaznamenána v průběhu 90. let. V té době by Rusa za souseda přijala bez problémů jen přibližně pětina české veřejnosti. Naopak přijatelnost Ukrajinců se v posledním desetiletí postupně zvýšila. Dnes by je jako sousedy přijalo bez problémů 46 procent obyvatel, což je o pět procentních bodů více než před deseti lety.
V přetrvávajícím rusko-ukrajinském konfliktu se tento postoj výrazně neměnil, což naznačuje stabilizaci vnímání Ukrajinců v české společnosti.
Nejpozitivnější vztah mají Češi ke Slovákům a Vietnamcům
Z šetření vyplynulo výrazné zlepšení postojů vůči některým dalším skupinám cizinců. Nejvýraznější změnu zaznamenali sociologové u Vietnamců. „Výzkum ukázal, že v posledním desetiletí výrazně vzrostla i akceptace Vietnamců,“ uvedla Duspivová. Zatímco v roce 2005 by Vietnamce přijalo za souseda bez problémů pouze 30 procent Čechů, dnes je to podle aktuálních dat 73 procent. Vietnamci tak patří mezi nejlépe přijímané skupiny cizinců v české společnosti.
Ještě vyšší přijatelnost mají dlouhodobě Slováci. „Češi a Češky mají tradičně pozitivní vztah ke Slovákům a občanům z ekonomicky vyspělých zemí,“ doplnila Duspivová. Jako sousedy by je bez problémů přijalo 92 procent obyvatel České republiky. Velmi pozitivně jsou vnímáni také obyvatelé ekonomicky vyspělých zemí, například Němci, Francouzi, Britové nebo Američané. Tyto skupiny by jako sousedy přijalo více než tři čtvrtiny české veřejnosti.
Nejnižší přijatelnost mají některé skupiny migrantů
Na opačném konci pomyslného žebříčku se podle šetření nacházejí Afghánci, Arabové, Súdánci nebo Syřané. Tyto skupiny by jako sousedy přijala přibližně pětina obyvatel. Dlouhodobě negativní postoje zaujímá česká veřejnost také vůči Romům. Jako sousedy by je podle aktuálních dat přijalo bez problémů přibližně 24 procent obyvatel.
Data ukázala, že vztah české společnosti k cizincům není jednotný. Vedle ekonomických faktorů jej ovlivňují také historické zkušenosti, kulturní blízkost i aktuální geopolitická situace.
ZDROJ: STEM
© inregion.cz
Aktuálně.cz - Sport|
Umíme poradit|
FAJNTIP.cz|
SportyŽivě|
MMAMAG.cz|
SvětFormule.cz|
NESPECHEJ.cz|
V Telce|
Dotekomanie.cz|
Techzpravy.cz|
