Stačí horký letní den nebo velký nákup, který lednici zaplní až po strop, a spousta lidí sáhne po regulátoru. Otočí ho o kus dál směrem k silnějšímu chlazení, protože to vypadá jako rozumná pojistka pro jídlo. Tahle nenápadná změna se ale během roku propíše do účtu za elektřinu víc, než by většina z nás čekala. A potravinám přitom skoro nijak nepomůže.
Každý stupeň dolů má svou cenu Lednice zůstává zapnutá celý rok, ve dne i v noci. Z drobné úpravy regulátoru se tak na konci roku stane docela znatelná položka na vyúčtování. S každým stupněm, o který v chladicí části ubereme, stoupne spotřeba zhruba o 5 %.
Když tedy regulátor stočíte o tři stupně pod doporučenou hodnotu a už ho nevrátíte, zaplatíte za provoz lednice až o 15 % víc. Kolečko na regulátoru přitom v mnoha kuchyních zůstává roky ve stejné poloze, do které ho kdysi někdo otočil.
Přečtěte si také: Ani Savo, ani drahá chemie. Nalijte do toalety tenhle 1 nápoj, který máte v kuchyni, a vodní kámen přes noc sám zmizí
Každý stupeň chladu navíc zvedne spotřebu chladicí části zhruba o 5 %. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. U mrazáku je efekt o něco mírnější. Každý stupeň pod hranicí −18 °C přidá přibližně 2 až 3 % spotřeby a jídlu to přitom při běžném domácím mražení výrazně nepomůže.
Kolik stupňů lednici opravdu stačí Doporučení výrobců, spotřebitelských organizací i odborných webů se mírně rozcházejí. Nejčastěji ale zazní zhruba 4 až 5 °C pro chladicí část a −18 °C pro mrazák. Mikroby se v takovém chladu množí jen pomalu a potraviny přitom zůstávají nad bodem mrazu.
Doporučené teploty a dopad každého stupně níž na spotřebu shrnuje tabulka:
Přečtěte si také: Odkapávače na nádobí končí. Do Česka dorazil geniální vynález z Finska, který nehyzdí linku a ušetří místo
Část spotřebiče Doporučená teplota Každý stupeň níž Chladicí část zhruba 4 až 5 °C spotřeba stoupne zhruba o 5 % Mrazák −18 °C přibližně 2 až 3 % spotřeby navíc
Pod touto hranicí se trvanlivost většiny běžných potravin prodlužuje už jen málo. Na zelenině nebo jogurtech u zadní stěny se může objevit led a za přechlazování platíte, aniž by z něj jídlo mělo velký užitek.
Přehánět se ale nevyplatí ani opačným směrem. Když je v lednici výrazně tepleji, než doporučení uvádějí, mikroorganismy se začnou množit rychleji. Týká se to hlavně citlivých potravin, jako jsou maso, ryby nebo mléčné výrobky, které se pak kazí dřív.
Přečtěte si také: Nalijte do pračky 1 hrnek octa a pusťte prázdný program. Zápach z bubnu zmizí bez drhnutí i bez drahé chemie
Číslo na regulátoru nemusí sedět Starší ledničky bez displeje o skutečné teplotě v komoře nic neprozradí. Mnohem spolehlivější než číslice na ovladači je běžný teploměr. Postupujte takto:
Postavte ho do sklenice s vodou. Nechte ho v lednici několik hodin. Až potom se podívejte, co ukazuje. Měřit se vyplatí na víc místech, protože teplota se v různých patrech liší. Ve dveřích bývá nejtepleji, na spodní polici u zadní stěny zase nejchladněji. Potraviny, které se kazí nejrychleji, proto patří do chladnější zóny.
Přečtěte si také: Tahle zelenina patří mezi nejdražší na světě a roste v Česku. Lidé ji tady často považují za plevel
Kde se schovávají další zbytečné kilowatthodiny Spotřebu kromě regulátoru zvedá i led. Vrstva námrazy funguje jako izolace, chladicí okruh pak musí pracovat déle, a proto se u lednic bez funkce No Frost vyplatí led pravidelně rozpouštět.
Druhým tichým žroutem je unavené těsnění dveří. Prověřit ho zvládne obyčejný papír, který zavřete do dveří a pak za něj zatáhnete. Zdravá guma ho pevně sevře. U opotřebovaného těsnění papír vyklouzne skoro sám a stejnou škvírou si do lednice najde cestu i teplo z kuchyně. Vyzkoušejte takhle horní hranu, oba boky i spodek dveří, protože těsnění nemusí povolit všude stejně.
Opotřebované těsnění dveří pouští do lednice teplo z kuchyně a zvyšuje spotřebu. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. Zbytečnou práci lednici přidá i hrnec, který do ní postavíte ještě horký. Jídlo proto nechte zchladnout, do lednice ho ale uložte nejpozději do dvou hodin od uvaření. Obsah velkého hrnce rozdělte do menších nádob, ve kterých vychladne rychleji.
Přečtěte si také: Ani savo, ani drahé spreje. Plíseň na silikonu u vany zmizí přes noc, stačí 1 věc z lékárničky
Kolik ušetřil jeden stupeň, ukáže zásuvkový měřič Kdo chce mít jistotu, že se změna na regulátoru vyplatila, potřebuje zásuvkový wattmetr. Zasune se do zásuvky, lednice se zapojí až do něj a přístroj pak sčítá odebrané kilowatthodiny. Nejnázornější je měřit dvakrát a pokaždé stejně dlouho, třeba tři dny. Nejdřív při původním nastavení, potom po přestavení regulátoru na doporučenou teplotu.
Krátké měření by mohlo klamat, protože spotřeba kolísá podle toho, jak často se otevírají dveře nebo jak je v kuchyni teplo. Průměrnou denní hodnotu stačí vynásobit 365 a máte roční odhad, který můžete postavit vedle čísla kWh za rok z energetického štítku.
Zdroje: https://www.teka.com/cs-cz/label2020_novestitky_chlazeni, https://www.gov.uk/government/publications/how-to-chill-freeze-and-defrost-food-safely/how-to-chill-freeze-and-defrost-food-safely, https://www.tzb-info.cz/1123-mraz-a-zar-ve-vasich-sluzbach, https://www.denik.cz/dum-a-byt/lednice-teplota-nastaveni.html, https://www.finance.cz/clanky/534517-jak-usetrit-na-spotrebe-topeni-plynu-elektriny, https://energozrouti.cz/clanek/teplota-smart-lednice-nastaveni, https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/476210-lednice-je-poradny-zrout-elektriny-spravnym-pouzivanim-muzete-rocne-usetrit-tisice, https://www.vlasta.cz/inspirace/spotreba-elektriny-lednice-zvysena-priciny-kontrola-tesneni-kompresor-namraza/