Bobr v česko-saském pohraničí požírá invazní netykavku žlaznatou. Okusuje ji přesně tak, jak radí oficiální metodika na její likvidaci

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Chráněný hlodavec na Šluknovsku opakovaně požírá jednu z nejagresivnějších invazních rostlin v Česku, a dělá to přesně tak, jak radí oficiální metodika.

Bobr v česko-saském pohraničí požírá invazní netykavku žlaznatou. Okusuje ji přesně tak, jak radí oficiální metodika na její likvidaci

Zdroj: Foto: Skot / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 15.09.2026 05:00

Obsah článku

Na bobřím mokřadu u Liščího potoka poblíž Lobendavy se odehrává něco, co by leckterý správce vodního toku ocenil. Bobr evropský tam soustavně strhává a konzumuje netykavku žlaznatou, asijského vetřelce, který podél českých řek buduje až třímetrové hradby a dusí původní vegetaci. Záběry zachycují zvíře, jak se k rostlinám vrací opakovaně, tedy způsobem, který nápadně kopíruje postup, jejž ministerstvo životního prostředí předepisuje jako standard pro likvidaci tohoto druhu.

Liščí potok: laboratoř přírody na česko-saské hranici

Lokalita u Lobendavy patří k nejsledovanějším bobřím mokřadům v zemi. Spadá pod přeshraniční projekt BIBOB, na kterém spolupracují Česká zemědělská univerzita, ČVUT a Technická univerzita Drážďany. Vědci tam měří průtoky, mapují bobří hráze dronem i termovizí a sledují, kolik vody mokřad zadrží v krajině. Koncem října 2025 proběhla rozsáhlá měřicí kampaň, v dubnu 2026 se na místo vrátil i filmový štáb, který dokumentoval práci týmu pro připravovaný krátký film.

V západní části Šluknovského výběžku evidoval zoolog Aleš Vorel z ČZU zhruba 12–13 bobřích teritorií. Zimní sčítání na přelomu listopadu a prosince 2025 ovšem odhalilo v průměru jen asi 1,5 jedince na teritorium, tedy kolem 18–20 bobrů v celém sledovaném pásu. Každý z nich má o to větší ekologický význam.

Proč je netykavka žlaznatá tak těžko zastavitelný protivník

Netykavka žlaznatá pochází ze západního Himálaje a v Česku se rozšířila prakticky po celém území mimo horské polohy. Podél vodních toků dokáže postupovat tempem až 38 kilometrů za rok. Její mělké kořeny sice snadno vytrhne i dítě, jenže jedna rostlina vyprodukuje tisíce semen, která voda spolehlivě roznese po celém povodí. Na úsecích, kde netykavka zcela ovládla břehy, považuje AOPK eliminaci za prakticky nemožnou.

Oficiální standard MŽP z roku 2024 proto předepisuje tvrdý režim:

Likvidovat vždy celý porost, začínat od horního toku a postupovat po proudu.
Preferovat vytrhávání celých rostlin i s kořeny, a to nejpozději v počáteční fázi kvetení.
U rozsáhlých porostů sekat dvakrát až třikrát v prvním roce, co nejníže pod prvním kolénkem.
Kontrolovat místo každé dva až tři týdny a opakovat dohled několik let.

Klíčový princip je jediný: zabránit rostlině, aby stihla vysemenit.

Bobr jako neúnavný sekáč

A právě tady vstupuje do hry bobr. Záběry z Liščího potoka naznačují opakované poškozování nadzemních částí netykavky; zvíře se k porostu vrací a strhává lodyhy znovu a znovu. Funkčně jde o totéž, co metodika sleduje: soustavné snižování biomasy a omezení šance na tvorbu semen.

Zdůrazněme: žádná oficiální metodika bobra jako nástroj regulace neuvádí. Jde o redakční dedukci, o propojení pozorovaného chování s tím, co stát doporučuje lidem s kosou v ruce. Příroda v jedné pohraniční mokřadní kotlině spontánně provádí postup, který úřady kodifikovaly do standardu.

Co říkají zahraniční zkušenosti o bobřím apetitu

Česká pozorování nejsou ojedinělá. V britském Devonu, kde probíhal rozsáhlý River Otter Beaver Trial pod záštitou University of Exeter a Devon Wildlife Trust, vědci opakovaně zaznamenali, že bobři netykavku žlaznatou konzumují. Fotopasti tam zachytily i okus dalších invazních druhů, pěnišníku pontického nebo bobkovišně lékařské.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Veronika Holečková

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Američanka koupila obraz za 5 dolarů. Forenzní analýza barvy ukázala shodu s Pollockem, nabídky dosáhly miliardy korun

Vysoké podpatky přetěžují metatarz o 75 % víc než ploché podrážky. Paříž a Kodaň teď propagují boty, které vypadají jako od babičky

S každým centimetrem podpatku roste tlak pod prsty. Módní týdny v Kodani a Paříži přitom pro sezonu 2026...

Lamely vrhají ostré pruhy, záclona přetaví paprsky v rovnoměrný jas. Fyzika rozptylu vrací do oken estetiku 70. let

Interiérové magazíny řadí průsvitné záclony mezi hlavní okenní trendy roku 2026. Místo tvrdých pruhů od...

Včela medonosná se ocitla na Červeném seznamu ohrožených druhů. Nemá obranu proti parazitům, kteří ničí její plody

Volně žijící včelstva včely medonosné v EU mají od podzimu 2025 status ohrožených. Bez rojů z úlů by jich...

Také žijete od výplaty k výplatě a vaše rozpočtové tabulky selhaly za dva měsíce? Vsaďte raději na „daň z vlastního potěšení“, pracuje totiž s averzí ke ztrátě, ne s disciplínou

Čistý příjem 72 000 Kč a před výplatou nula na účtu. David odložil rozpočtové tabulky a zavedl si jediné...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Bobr v česko-saském pohraničí požírá invazní netykavku žlaznatou. Okusuje ji přesně tak, jak radí oficiální metodika na její likvidaci

Pavlová pro Aktuálně.cz vysvětlila, proč vynechá volby. A zopakovala svůj vzkaz

Pavlova dovolená: pochybnosti zůstávají. Důležitý detail prozradil Macinka

Pod pařížskou operou je opravdu „jezero“. Co je pravda na příběhu Fantoma opery?

„Znám pravdu.“ Matka mrtvé laborantky nevěří teorii o úniku moru. Vysvětlila, co nesedí

Místo tanečního debutu nejistota. Nesvačilová řeší zranění, StarDance čeká na verdikt