Válka, která trvá přes čtyři roky, vytvořila účetní nesmysl: dron za pár tisíc korun zničí tank za desítky milionů, ale raketa, kterou ten dron sestřelíte, stojí statisíce až miliony. Do téhle mezery poslala australská firma Electro Optic Systems Slinger, dálkově ovládaný zbraňový modul, který se vejde na korbu terénního vozu a nepotřebuje k tomu pásový podvozek ani posádku sedící u zbraně.
Přibližovací zapalovač: střela dron nemusí vůbec trefit
Slinger je integrovaný komplet, ne jen kanón přišroubovaný k autu. V jednom modulu sedí radar Echodyne se 4D snímáním, čtyřosá stabilizovaná senzorová hlavice a kanón Bushmaster M230LF od Northrop Grumman v ráži 30 × 113 mm. Jde o pozemní odvozeninu zbraně z bitevního vrtulníku AH-64 Apache, upravenou o delší hlaveň a pásové podávání munice, s kadencí do 200 ran za minutu. Radar hlídá vzdušný prostor, optika zamíří a stabilizace drží mířidla i na rozbité cestě, takže obsluha může pálit z jedoucího vozidla.
Nejpodstatnější součástkou celého systému je ale munice. Tříštivá 30mm střela nese přibližovací zapalovač, který sám vyhodnotí vzdálenost od cíle a odpálí hlavici, když proletí v těsné blízkosti dronu. Malý manévrující cíl tedy nemusí obsluha zasáhnout přímo, stačí ho zasypat střepinami, a pravděpodobnost zničení tím jde výrazně nahoru. Deklarovaný účinný dostřel proti pohybujícím se dronům přesahuje 800 metrů.
Podle oficiálního letáku EOS váží celý modul 355 kilogramů včetně plné zásoby munice. To je hmotnost, se kterou se dá pracovat na pickupu, na lehkém vozidle 4×4 i na starším obrněném transportéru M113, aniž by k tomu bylo potřeba cokoli přestavovat od podvozku.
Proč Američané mluví o 30mm gun trucku a pickup mizí z pozice
Americké ministerstvo obrany označuje tyhle prostředky jako „30mm gun trucks“ a v tom pojmenování je celá taktika. Lehké vozidlo se Slingerem zajede ke koloně na přesunu, pokryje sklad munice nebo radarové stanoviště, a během minut je někde jinde. Ruský průzkum tak nemá stabilní bod, na který by si mohl rozpočítat dělostřeleckou palbu.
Srovnání s klasickou samohybnou protiletadlovkou je drastické. Gepard váží přes 47 tun, jeho přesun znamená plánování, logistiku a čas, kdežto pickup s třicítkou na střeše vyrazí po silnici i po polní cestě bez jakékoli přípravy. V dronové válce, kde se cíle objevují v řádu sekund, je tahle volnost pohybu cennější než pancíř.
Pancíř tam totiž žádný není a to je slabé místo celé koncepce. Jakmile je Slinger odhalen, stojí proti dělostřelectvu, FPV dronům i přesně naváděné munici bez jakékoli ochrany. Přežití obsluhy závisí na rychlém přesunu, maskování a koordinaci s ostatními prvky protivzdušné obrany.
Odkud se vzalo 160 Slingerů a co výrobce skutečně potvrdil
V médiích se od léta 2023 drží údaj o 160 Slingerech objednaných pro Ukrajinu. Burzovní oznámení EOS ze 4. září 2023 tuhle informaci výslovně označilo za chybnou: firma tehdy potvrdila tři Slingery objednané přes amerického zákazníka a určené k darování Ukrajině. Vedle toho existovaly dva podmíněné kontrakty na až 150 starších dálkově ovládaných zbraňových stanic, tedy na jiný produkt v jiné kategorii, a právě jejich smícháním se stovkový počet zrodil.
Co se dá doložit dál, je nasazení, ne množství. Výroční zpráva EOS za rok 2024 uvádí, že Slinger je na Ukrajině úspěšně používán, reportáž z roku 2025 potvrzuje pokračující provoz a materiál z roku 2026 mluví o systémech chránících raketové základny a radarová stanoviště u Kyjeva. Přesný počet dodaných kusů firma veřejně neuvádí, takže jediné bezpečné tvrzení zní, že systém prošel reálným bojem.
Kinetická palba nastupuje tam, kde rušička na dron nezabere
Hlavní síla Slingeru je ekonomická. Třicetimilimetrový granát s přibližovacím zapalovačem stojí zlomek ceny rakety země-vzduch, a proti levným čínským nebo íránským dronům, které Rusko nasazuje ve stovkách, je to jediná matematika, která dlouhodobě vydrží. Sestřelovat cíl za pár tisíc korun municí za statisíce až miliony znamená prohrát rozpočtem, i když technicky funguje všechno.
Druhý důvod, proč kinetické prostředky získávají na významu, je vývoj samotných dronů. EOS i ukrajinská praxe upozorňují, že elektronické rušení přestává stačit, protože moderní stroje přenášejí signál optickým vláknem, navigují se autonomně nebo používají odolnější šifrování. Českou zkušenost to potvrzuje: systém MANPACK G, který Velitelství pozemních sil popisuje jako účinný prostředek elektronického boje, má proti dronům na optickém vlákně jasný limit.
Námořní verze za 850 milionů korun míří do západní Evropy
Ukrajina dostává mobilní protidronové prostředky i odjinud a Slinger se mezi nimi vyčleňuje kombinací nízké hmotnosti, vlastního radaru a přibližovací munice. Německo poslalo 60 protiletadlových tanků Gepard se dvěma 35mm kanóny Oerlikon, k tomu dva systémy Skynex a 20 raketometů ráže 70 mm na pickupech. Spojené státy oznámily devět protidronových 30mm gun trucků a deset mobilních laserem naváděných raketových systémů.
Proti Gepardu je Slinger řádově mobilnější a jezdí na nesrovnatelně levnějších platformách, platí za to ale kratším dosahem a menší zásobou munice. Proti americkým mobilním raketovým systémům vychází levněji jeden zásah. Ve spektru krátkodosahové obrany tak obsazuje mezeru mezi těžkou pásovou technikou a lehkými raketovými prostředky.
Že nejde o frontovou kuriozitu, dokládá zakázka mimo Ukrajinu. V květnu 2025 EOS oznámila dosud největší kontrakt na námořní verzi systému pro západní Evropu v hodnotě přibližně 850 milionů korun, s dodávkami rozloženými do let 2025 a 2026. Slinger tak bude chránit i lodě a kritickou infrastrukturu daleko od ukrajinského bojiště.