4 min

Ani Makarská, ani Brač. Na nejkrásnějších plážích Chorvatska nepotkáte ani nohu

Sdílet

Dennívýzva

Přeplněné pláže na Makarské riviéře nebo ikonický Zlatni rat znají všichni. Uprostřed Jaderského moře se však skrývá ostrov, který turistický boom minul. Vis byl desítky let uzavřen jako vojenská zóna a díky tomu si zachoval autenticitu, jakou jinde v Chorvatsku nenajdete. Čekají vás zde divoké zátoky, podzemní tunely a víno z bývalé letecké základny.

Zdroj: Shutterstock

Většina návštěvníků Chorvatska směřuje do osvědčených destinací. Jenže existuje místo, kde se dá zažít Dalmácie v podobě, jaká pomalu mizí. Vis leží téměř v polovině vzdálenosti mezi chorvatským pobřežím a Itálií a patří k nejodlehlejším obydleným ostrovům v Jadranu.

Dlouhá izolace se ukázala být jeho největším přínosem. Zatímco jinde vyrostly betonové komplexy, tady zůstala nedotčená příroda, tradiční městečka v hlubokých zátokách a pláže s křišťálovou vodou. Místní lidé zde žijí ve specifickém, uvolněném rytmu, kterému se říká „pomalo“ (pomalý).

Jak vojenská uzavřenost zachránila ostrov

Vis má za sebou pestrý příběh plný změn. Už ve 4. století před naším letopočtem tu Řekové založili osadu Issa, která byla vůbec první řeckou kolonií na Jadranu. Následně se ostrov dostal pod správu Římanů, Benátčanů, Rakušanů, Francouzů, Britů, Italů a nakonec Jugoslávců.

Každá epocha zanechala svůj otisk. Vedle sebe se tu mísí římské lázně, britské pevnosti i jugoslávské betonové bunkry. Rozhodující okamžik přišel po druhé světové válce. Strategická poloha uprostřed moře předurčila Vis k tomu, stát se vojenskou základnou. Už během války sloužil jako bezpečné zázemí pro spojenecké operace proti Německu a Itálii.

Mohlo by vás zajímat: Středočeský Karibik otevřel své brány. Láká na křišťálovou vodu, perfektní servis a vstup zdarma

Po válce jugoslávská armáda ostrov zcela uzavřela. Cizinci sem nesměli, přístavy zůstaly prázdné a turisté se sem dostali až v roce 1989. Armáda odešla definitivně v roce 1992. Tato nucená izolace znamenala, že Vis nestihl zažít stavební boom, který jinde v Chorvatsku změnil pobřeží k nepoznání. Zachoval si tak divokou přírodu, tradiční rybolov a vinařství.

Podzemní chodby a nejkrásnější zátoky Jadranu

Jedním z největších lákadel pro dobrodružnější povahy je obrovská podzemní síť vojenských tunelů a bunkrů, kterou jugoslávská armáda do skalnatého masivu vyhloubila. Část těchto chodeb je dnes volně přístupná. Vzhledem k rozsahu labyrintu se však důrazně nedoporučuje vydávat se hluboko do podzemí na vlastní pěst, protože hrozí reálné riziko ztráty orientace. Ideální volbou jsou organizované prohlídky s místními průvodci, kteří znají historii jednotlivých objektů.

Zkrátka ale nepřijdou ani ti, kteří na Vis přijeli kvůli moři. Ostrov je protkaný skrytými zátokami, z nichž mnohé jsou přístupné pouze z moře, což z něj dělá vyhledávanou destinaci pro jachtaře.

Mezi nejzajímavější body ostrova a jeho blízkého okolí patří:

Pláž Stiniva: Pravidelně se umisťuje v žebříčcích nejkrásnějších pláží světa. Je sevřená mezi vysokými, téměř se dotýkajícími útesy, které u vstupu do moře tvoří úzkou bránu. Dostanete se na ni buď lodí, nebo po velmi strmé a náročné turistické stezce z vnitrozemí.
Modrá jeskyně (Modra Špilja): Nachází se na sousedním malém ostrově Biševo. Je magnetem pro výletní lodě z celého Jadranu. Když sluneční paprsky kolem poledne proniknou podvodním otvorem dovnitř, celá jeskyně se rozzáří intenzivním, fascinujícím modrým světlem.

Zdroj: youtube.com

Komiža versus Vis – dvě odlišná centra

Na ostrově najdeme dvě hlavní, architektonicky cenná centra, přičemž každé má zcela jinou atmosféru.

Na západním pobřeží leží Komiža, malebné městečko s hlubokou rybářskou tradicí. Charakterizují ji úzké kamenné uličky, kamenné domy natlačené přímo u moře a klid. Komiža je kolébkou slavných lodí Falkuša – tradičních dřevěných rybářských korábů, které jsou pro tuto oblast unikátní. Historii místního cechu mapuje Rybářské muzeum sídlící ve staré benátské věži přímo v přístavu. Po jeho návštěvě můžete v místních tavernách ochutnat čerstvé úlovky.

Naopak město Vis na severovýchodě je hlavním správním centrem, kde se nachází i trajektový přístav, kterým na ostrov proudí veškeré spojení ze Splitu. Zdejší Archeologické muzeum ukrývá cenné artefakty z dob starověkého Řecka a Říma. Nad městem se tyčí rakouská pevnost Fort George, která v současnosti slouží jako jedno z nejoblíbenějších svatebních míst v celém Chorvatsku. Za návštěvu stojí i historický kostel Panny Marie ze Spilice.

Vinice na místě letecké dráhy

Vnitrozemí Visu je stejně zajímavé jako jeho pobřeží. Ostrov je proslulý svými místními víny s chráněným původem. Pěstují se zde zejména dvě odrůdy: bílá Vugava a červený Plavac Mali. Zdejší rodinná vinařství nabízejí ochutnávky spojené s prohlídkami vinic, které mají často netradiční lokaci.

Mohlo by vás zajímat: Nejoblíbenější dovolenková destinace mění pravidla all-inclusive. Tohle se poživačným Čechům líbit nebude

Jedním z nejbizarnějších míst pro pěstování révy je staré letiště Vis v Pliském poli. Během druhé světové války ho zde vybudovaly britské síly jako strategickou základnu pro spojenecká letadla operující nad Jadranem. Po válce však dráha ztratila význam, půda byla rekultivována a bývalá ranvej byla opět přeměněna na úrodné vinice. Pozůstatky letecké základny jsou v krajině patrné dodnes.

Pro ty, kteří chtějí mít celý ostrov jako na dlani, je povinností výstup na horu Hum, která je s 587 metry nad mořem nejvyšším bodem Visu. Z vrcholu se otevírá panoramatický výhled na hluboký záliv s Komižou i na širé otevřené moře. Přímo na vrcholu sice stojí malá historická kaple, ale hned vedle ní se nachází stará vojenská radarová stanice. Ta je dodnes funkční a v provozu, takže je oplocená a nepřístupná, nicméně výhledům do okolní nedotčené krajiny to nijak nebrání.

Ani Makarská, ani Brač. Na nejkrásnějších plážích Chorvatska nepotkáte ani nohu

„Z Ruska utíkají i medvědi.“ Ohrožená země staví stovky bunkrů

Moře se zbarvilo do ruda. Kontroverzní lov kytovců šokuje svět

Diana by na ni byla hrdá: Kate pomohla mladé mámě uzavřít léčbu rakoviny. Dojetí skoro neustála

Rudolf Hrušínský navzdory nemoci řeší bezpečnost rybářů. Vodáky na řekách by podle něj měla hlídat policie

Abrhám a Šafránková museli svou lásku dlouho tajit. Nakonec spolu vydrželi celý život