4 min

3 500 let stará kostra z baltské jeskyně nebyl pes, ale vlk. Na malý ostrov ho musel někdo dovézt po moři

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

DNA dvou údajných psích koster z jeskyně na švédském ostrůvku Stora Karlsö ukázala totéž: žádný pes, ale čistokrevný eurasijský vlk bez stopy psí příměsi.

3 500 let stará kostra z baltské jeskyně nebyl pes, ale vlk. Na malý ostrov ho musel někdo dovézt po moři

Zdroj: Foto: PxHere

Obsah článku

Jeskyně Stora Förvar na ostrově Stora Karlsö vydala své kosti už koncem 19. století. Švédský zoolog Adolf Pira je ve dvacátých letech minulého století popsal jako pozůstatky psů, logický závěr v době, kdy se psovité šelmy rozlišovaly hlavně podle tvaru lebky a zubů. Jenže o sto let později přišla genomika a obrátila příběh naruby. Tým vedený Linusem Girdland-Flinkem ze Stockholmské univerzity ve studii publikované v PNAS na konci roku 2025 ukázal, že oba zkoumané jedince, označené jako G.7 a G.11, nelze přiřadit k žádné psí linii. Jsou to vlci. A žili na ostrově, kam se suchozemský savec sám jen tak nedostane.

Dva vlci, patnáct set let od sebe

Studie pracuje se dvěma jedinci z různých období. Starší vlk G.7 pochází z přelomu neolitu a eneolitu, radiokarbonové datování s korekcí na mořský rezervoárový efekt ho klade do rozmezí přibližně 2860–2640 př. n. l. Mladší G.11 spadá do doby bronzové, konkrétně 1360–1140 př. n. l. Mezi oběma nálezy leží zhruba patnáct set let.

Oba vlci přitom sdílejí klíčový rys: jejich izotopový profil odpovídá převážně mořské stravě založené na tuleních a rybách, tedy tomu, co jedli i lidé na ostrově. Kontinentální vlk loví jeleny a losy. Tihle dva jedli jako rybáři.

Ostrov bez savců, jeskyně plná lidí

Stora Karlsö je skalnatý ostrůvek o rozloze asi 2,5 čtverečního kilometru, ležící u západního pobřeží Gotlandu v Baltském moři. Nemá původní populaci suchozemských savců. Jeskyně Stora Förvar, kde kosti ležely, obsahuje kulturní vrstvy čistě lidského původu: tisíce kostních fragmentů, převážně kuchyňský odpad s výraznou převahou tuleních kostí, ale i lidské ostatky.

Právě tento kontext dělá z nálezu víc než taxonomickou korekci. Vlk se na ostrově bez savců neocitl náhodou. Autoři studie považují za nejúspornější vysvětlení lidský transport: někdo vlka, nejspíš jako mládě, převezl po moři. Zajímavý detail: ve stejné jeskyni, ale v jiné vrstvě, se našel i skutečný domácí pes. Stora Förvar tedy není lokalita „bez psů“. Je to místo, kde se v různých časových horizontech potkávají pes i vlk, oba v lidském prostředí.

Debata, která ještě neskončila

Hypotéza lodního transportu nezůstala bez odporu. V červnu 2026 vyšla v PNAS odborná námitka, která hájí možnost přirozeného přesunu; vlci jsou zdatní plavci a za příznivých podmínek by vzdálenost od Gotlandu teoreticky zvládli. Autoři původní studie v odpovědi přiznali, že přirozený přesun nelze absolutně vyloučit. Zároveň ale argumentovali, že kombinace ostrovního prostředí, mořské diety shodné s lidskou a absence jakékoli jiné divoké suchozemské fauny na ostrově dělá z lidského transportu stále pravděpodobnější scénář.

Jde o živou metodickou debatu, ne o uzavřený verdikt. A právě to je na celém příběhu cenné: ukazuje, jak věda v reálném čase testuje vlastní závěry.

Ne počátek psa, ale rozšíření spektra

Lákavé by bylo napsat, že na Stora Karlsö se zrodil pes. Jenže data říkají něco jiného, a v jistém smyslu zajímavějšího. Geneticky potvrzení domácí psi jsou dnes v Evropě a Anatolii doloženi už z období zhruba před 14 000–16 000 lety, jak ukázala rozsáhlá studie publikovaná v Nature v březnu 2026. Vlci ze Stora Karlsö jsou o mnoho tisíciletí mladší a nemají žádný sdílený původ s psí linií. Nejsou předky dnešních psů.

Dokládají však něco, s čím dosavadní modely domestikace příliš nepočítaly: pravěcí lidé mohli s vlky experimentovat i tisíce let poté, co už psi dávno existovali jako samostatná genetická linie. Lidé mohli vlka držet, krmit a do určité míry ovládat, aniž by z něj vznikl další „pes“. Březnová studie v Nature navíc ukázala, že několik dalších údajných paleolitických „psů“ po genomické kontrole vyšlo jako vlci nebo případy kontaminace. Slavný canid z belgické jeskyně Goyet, dříve navrhovaný jako jeden z nejstarších psů, má podle nových dat plně vlčí původ.

Stora Karlsö tak není izolovaná kuriozita. Je součástí širšího přehodnocování, které genomika přináší do archeozoologie a které ukazuje, že hranice mezi „divokým“ a „lidským“ zvířetem byla v pravěku mnohem rozmazanější, než jak ji kreslily učebnice.

Dva vlci na malém baltském ostrově neřeknou, kdy vznikl pes. Vypovídají ale něco o lidech, kteří je tam dovezli: vztah člověka a vlka nebyl jednorázovým aktem domestikace, ale tisíciletí trvající, opakovaný a zjevně rozmanitější experiment, než jsme si dosud připouštěli.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Tereza Říha

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Stavitelé věděli, že loď není stabilní. Přesto ji poslali na plavbu a sledovali její zkázu

Nejužší soutěska na Slovensku měří v nejstísněnějším bodě jen 3,7 metru. Jízda skrz autobusem je tu nejvyhledávanější turistickou atrakcí

Manínsky potok teče mezi dvěma vápencovými kolosy, Veľkým Manínem (890 m) a Malým Manínem (813 m), a za...

Karibik bez dlouhého letu. Chorvatská jezera překvapují tyrkysovou vodou

Šestnáct jezer v chorvatském vnitrozemí nabízí barvy vody, jaké byste čekali spíš u Karibiku. A z Prahy tam...

Lidé míří do termálů, ale ve Vyšných Ružbachách voda vyhloubila travertinový kráter

Kruhové jezírko s průměrem dvaceti metrů a celoročně teplou vodou nevytesala sopka ani meteorit. Vytvořil...

Prachov zná každý, ale Suché skály vypadají jako kamenný hřeben vytažený ze země

Úzký skalní hřeben severně od Besedic ukazuje to, co jinde v Českém ráji neuvidíte: pískovcové vrstvy staré...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

3 500 let stará kostra z baltské jeskyně nebyl pes, ale vlk. Na malý ostrov ho musel někdo dovézt po moři

Klíčová pojišťovna pod tlakem: firma po ní chce obří sumu. Do sporu se vložila Bradáčová

Pes vnímá lidské emoce přesněji, než jsme si mysleli, ukazuje nový výzkum

Pohádkové jmění vydělal chytrou investicí. Jaromír Hanzlík přitom dnes žije jako obyčejný soused

„Dokonalý upgrade.“ Svět žasne z Čecha, který vyrůstal na slátaném tartanu a v lese

Silačky ve skalách odhodily oblečení. Vzpěračky chystají další svůdný kalendář